Ohledně spotřeby, dávam to sem jenom jako zajímavost
(zdroj: aspekta.cz)
Dobrý den. Velice vítám tuto poradnu obsahující mnoho užitečných informací přímo od odborníka. Jsem vlastníkem Mazdy 5, r.v. 2007, diesel 2.0 105 kW, najeto 112000 km. Nepříjemně mě překvapil fakt, že u japonského, technicky vyspělého výrobce, jsou výstupní informace palubního počítače, týkající se průměrné spotřeby, podle mých zjištění dost nepřesné a nadhodnocené. Podle zobrazovaného stavu jezdím běžně s průměrnou spotřebou od 5,9 do 6,1 l nafty. Na delší cestě a kupodivu i na dálnici s ustálenou rychlostí kolem 120 km/h, s autem obsazeným 2 cestujícími počítač ukazuje průměrnou spotřebu 5,6 l. Když potom sleduji spotřebu metodou od plné nádrže do plné nádrže, vychází mi průměrná spotřeba kolem 7,1 - 7,5 l. Ta se na druhou stranu nijak významně nezvyšuje ani při plně naloženém autě a např. boxem na střeše, což s povděkem kvituji, zejména s ohledem na celkovou hmotnost auta. Z toho plyne můj dotaz, zda je uvedený rozdíl běžný u všech vozidel Mazda, případně, zda je možné tuto diferenci softwarovou úpravou odstranit, aby byly zobrazovány relevantní informace. Děkuji za odpověď, Marek Rudiš.
odpověď:
Vážený pane Rudiši, děkuji Vám za pochvalu naší autoporadny. Současně Vám děkuji i za Váš dotaz, který je poměrně častý, ale dosud jej takto nikdo v poradně nepoložil. Již poměrně dlouho se snažím detailně zabývat otázkami spotřeby automobilů, protože je to, kromě jiného, přece jenom poměrně významný obchodní argument. Dělám pro zájemce i kurzy techniky úsporné jízdy a mám za tím účelem i solidní technickou výbavu, kterou lze uplatnit v libovolném voze, který je vybaven zásuvkou EOBD.
Nejprve tedy odpovím na Vaše dotazy a pak se pokusím svůj názor vysvětlit a obhájit. Tuto metodu volím proto, že vysvětlení bude poněkud delší a třeba se Vám nebude chtít jej číst celé. Takže: Rozdíl mezi výpočtem spotřeby metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ a palubním počítačem je u všech aut běžný. Nejen tedy u vozů značky MAZDA. Výpočtem touto metodou se téměř vždy dospěje k vyšší spotřebě, než podle palubního počítače a v zásadě ať budete dělat cokoliv, tyto hodnoty nedokážete nikdy k sobě přiblížit a pokud se náhodou budou rovnat, je to skutečně náhoda a výjimka, která potvrzuje pravidlo. Proč? Protože Váš matematický výpočet zcela abstrahuje od vlivu jízdních podmínek a naopak palubní počítač se snaží s nimi nějak pracovat. Na Vaši druhou otázku odpovídám ANO, hodnoty palubního počítače lze prostřednictvím diagnostiky MAZDA korigovat o plus mínus 5 procent.
Vysvětlení: výpočet spotřeby metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ je z mnoha důvodů velmi nepřesný, protože je zatížen mnoha významnými chybami. Rozhodně většími chybami, než jsou chyby palubního počítače. Úplně největší chybou, které se dopouštíte a která má na svědomí až litrové rozdíly oproti palubnímu počítači, je palivo spálené při stání vozu. Spotřeba vozu na volnoběh není zdaleka zanedbatelná a čím více času prostojíte v kolonách a na červenou, tím bude spotřeba vypočtená metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ vyšší. Teoreticky by se dalo tímto výpočtem dosáhnout spotřeby až nekonečně veliké. Bylo by to tehdy, kdybyste naplnil nádrž, nechal auto nastartované a nechal tak nádrž spotřebovat na volnoběh. Váš výpočet by pak vypadal tak, že byste spotřeboval nádrž paliva, ale neujel byste ani kilometr. Dělil byste tedy nulou, což, jak známo, nedává smysl a vede na nekonečno. Že spotřeba paliva na volnoběh je významná, lze snadno dokázat. Konstruktéři automobilů nelitovali námahy a peněz (v době potřeby všeobecného šetření výrobních nákladů) a vyvinuli systém automatického vypínání motoru při zastavení vozidla. Tento systém není nijak jednoduchý a ani nijak levný, to mi věřte. Přesto to konstruktérům stálo za to. Váš výpočet metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ je ale zatížen i dalšími chybami, které vyplývají z jízdních podmínek. Výpočet spotřeby touto metodou nebere v úvahu, že část z ujeté vzdálenosti jste ujel se zapnutou klimatizací, což výrazně zvyšuje spotřebu paliva ( při vnější teplotě +30° a požadavku na 18° ve voze klidně o 1,5 litru na 100 km). Neberete v úvahu ani to, že jste např. celou dálnici jel proti větru atd. Nyní zdánlivě z jiné strany: Předpokládám, že podklady pro množství natankovaného paliva berete z účtenek od čerpacích stanic. Jak ale víte, kolik paliva jste u té či oné BČS skutečně natankoval? Zdánlivě hloupá otázka, že? Ale tak úplně není. Co když měřidlo na výdejním stojanu neukazuje správně. Zákonná lhůta pro cejchování měřidel výdejních stojanů je u nás dva roky. Protože ale v rámci našeho motoristického centra ASPEKTA v Plzni provozujeme i vlastní BČS, tak vím, že tam je chyba zanedbatelná. Daleko horší jsou ale vlivy tepelné roztažnosti pohonných hmot. Tam norma připouští až 1% rozdíl. To znamená, že autocisterna o objemu 30000 litrů benzinu připouští objemovou chybu 300 litrů!!!! Představte si tuto situaci: jede plná autocisterna z Kralup do Plzně a praží na ni slunce. Cesta trvá dvě hodiny a pohonné hmoty v autocisterně se za ty dvě hodiny klidně ohřejí na 40° C. Toto palivo se u pumpy stočí do podzemních nádrží, kde je konstantní teplota asi 8 °C, ale z naší čerpací stanice vím, že v tomto objemu (30000 litrů) plná podzemní nádrž na tuto teplotu chladne až 4 dny. Takže když máte smůlu, tak přijedete k čerpací stanici právě v situaci, kdy do podzemních nádrží bylo stočeno palivo o teplotě oněch 40 °C. Natankujete si, dejme tomu 50 litrů. Necháte auto stát na ulici přes noc a v tomto malém objemu nádrže Vašeho vozu palivo samozřejmě přes noc vychladne a jeho objem se zmenší až o ono 1%. Ale to znamená, že druhý den ráno máte v nádrži pouze 49,5 litru. A nebo naopak, samozřejmě, pokud je horká tropická noc.
Dále předpokládám, že jako každý z nás dosazujete do výpočtu metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ ujetou vzdálenost podle měřidla ujeté vzdálenosti na palubní desce. Asi Vás zklamu, ale tohle měřidlo ve všech vozech bez ohledu na značku, měří všechno možné, jen ne přesně ujetou vzdálenost. Konstrukčně je měřidlo ujeté vzdálenosti řešeno tak, že sleduje počet otáček koše diferenciálu v převodovce. Pozor: zdůrazňuji v převodovce, nikoliv na kolech. (Pro úplnost a přesnost uvádím, že u posledních modelů vozů je snaha měřit impulsy pro rychlost a ujetou vzdálenost na kolech prostřednictvím čidel ABS, což ale na podstatě nepřesnosti měření v tomto případě nic nemění, neboť tak či onak se měří pouze počet otáček kola a nebere se v úvahu jeho aktuální dynamický obvod.) To ale může přinášet (a také přináší) větší či menší chybu v měření ujeté vzdálenosti. Uvažujme takto: teorie konstrukce automobilu si zavedla pojem dynamický obvod kola. To slovo dynamický kromě jiného vyjadřuje známou skutečnost, že kolo automobilu není ideálně kulaté, ale je díky hmotnosti automobilu v místě styku kola s vozovnou "rozplácnuté". Tím ale dochází k nepřesnosti ve výpočtu ujeté vzdálenosti, kterou pak vidíme na displeji našeho vozu. Co když máme například podhuštěné pneumatiky? Změní se jejich dynamický obvod? No samozřejmě, zmenší se. A naopak při přehuštění. Uvedu příklad, který dokresluje, že nemusí jít o zanedbatelné hodnoty. Dejme tomu, že obvod kola auta je 2 m, tedy na jedno otočení kola ujede vůz 2 metry. Vzorek pneumatiky bývá zpravidla 8 mm vysoký a dejme tomu máme pneumatiky sjeté na značky, které signalizují jejich úplné opotřebení. Ty bývají zpravidla 2 mm vysoké. To znamená, že ojetím pneumatiky se její průměr zmenší o 2x (8-2) = 2x 6 milimetrů = 12 mm, ale ať se nám to snáze počítá dejme tomu o jeden centimetr. Obvod kola se tím zmenšil o "pí" x D tedy 3,14 x 1 cm = 3,14 cm. To ale znamená, že nyní na takovém kole neujedeme na jedno otočení 2 metry, ale pouze 1,97 metru. Ale naše měřidlo ujeté vzdálenosti nám stále píše ony 2 metry. 100 km je 100000 metrů. Kolo o předpokládaném obvodu 2 metry se tedy na každých 100 kilometrů jízdy otočí 50000 krát. Ale pozor: 50000 x 3 cm = 150000 cm = 1500 metrů = kilometr a půl. Tedy za této konkrétní situace nám ukazatel ujeté vzdálenosti ukázal, že jsme ujeli 100 kilometrů, ale my jsme na našich ojetých pneumatikách ve skutečnosti ujeli pouze 98,5 kilometru. Jestli na plnou nádrž ujedete s Vaší M5 cca 800 kilometrů, ujel jste možná ve skutečnosti o 12 km méně. Ale třeba na podhuštěných kolech se rozdíl ještě výrazně zvětšuje. Takže vidíte, že matematický výpočet průměrné spotřeby metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ se opírá skutečně o velmi nepřesné údaje. Konec konců přímo Váš dotaz tuto skutečnost potvrzuje. Viz. Vaše formulace ...........Ta se na druhou stranu nijak významně nezvyšuje ani při plně naloženém autě a např. boxem na střeše, což s povděkem kvituji, zejména s ohledem na celkovou hmotnost auta. Pochopitelně, Váš výpočet metodou „ od plné nádrže do plné nádrže“ je sice zatížen chybou, ale v zásadě stále stejnou. Proto Vám vychází stále podobná čísla průměrné spotřeby.
Nyní trochu o tom, jak pracuje palubní počítač. Samozřejmě i palubní počítač pracuje s mnoha chybami. Např. ujetou vzdálenost si bere z naprosto stejného zdroje, jako Vy při matematickém výpočtu. (Pro přesnost informace ale poznamenávám, že v poslední době je snaha používat hodnoty získané z GPS, ale žádné jásání, protože zejména ve městech si i GPS mnoho hodnot pouze dopočítává , protože díky vysokým budovám „nevidí“ dostatek satelitů a to opět s větší či menší přesností). Jinak je (rozhodně ve Vašem voze, přece jen už pět let mladém) do palubního počítače vložen algoritmus výpočtu spotřeby při průměrných jízdních podmínkách. Algoritmus vypadá například nějak takto:na každých X ujetých kilometrů budeme Y času stát na semaforech, Z času pojede proto větru, T času pojede se zapnutou klimatizací atd. atd., čímž vznikne korekční koeficient, kterým je ukazatel spotřeby neustále korigován s cílem přiblížit se co nejvíce skutečnosti. Jistě ale chápete, že skutečné jízdní podmínky jsou něco docela jiného a číslo na displeji je obdobná fikce, jako výpočet matematickou metodou. Už jenom proto, že jednu ze základních informací, tedy informaci o stavu paliva v nádrži, poskytuje něco tak nepřesného, jako je plovák na hladině paliva v nádrži, která se za jízdy vlivem setrvačných a odstředivých sil neustále mění. Jistě jste si už povšiml, že při jízdě z kopce pohonných hmot v nádrži přibývá a naopak. Samozřejmě, na plováku jsou elektronické zpožďovače či jiná zařízení, aby ručička palivoměru nelétala sem a tam. Ale co je to platné, moc přesné to není. Stačí tedy, abyste večer vůz zaparkoval předkem proti kopci a rázem se údaj pro palubní počítač o množství paliva v nádrži výrazně zkreslí. Samozřejmě, že konstruktéři automobilů se snaží funkci palubního počítače ve vozech stále vylepšovat a údaje zpřesňovat. Jako všechno v elektronice je pokrok v přesnosti měření například mezi dnešními vozy a vozy z roku 2007 výrazný, možná dokonce velmi výrazný, ale k přesnosti hodnot má palubní počítač pořád ještě svým způsobem daleko. Formulaci „svým způsobem“ jsem použil proto, že vždy stojí otázka, k čemu nám , jako řidičům, vysoká přesnost měření vlastně bude. Protože i díky kurzům spotřeby jsem měl možnost jezdit ve vozech různého stáří a různých značek, mohu Vás zodpovědně ujistit, že tento problém se vyskytuje u vozů naprosto všech značek. Na základě svých znalostí a zkušeností v oblasti spotřeby pohonných hmot říkám zákazníkům naší firmy toto: Palubní počítač je pouze hračka pro "velký kluky". Veškeré údaje na něm je třeba brát se značnou rezervou a výhradně jako orientační. Konec konců to, že jsou údaje orientační, je napsáno i v garančních knížkách všech automobilů dodnes. Mne osobně ze všech funkcí palubního počítače zajímají pouze dvě: 1. Okamžitá spotřeba – absolutní číslo v litrech mne až tak nezajímá, je zatíženo mnoha chybami, jak jsem výše popsal, ale mohu podle ukazatele okamžité spotřeby upravit svůj jezdecký styl s tím kterým vozem, aby jeho spotřeba byla co nejmenší. Podle tohoto ukazatele zjistím, kdy přeřadit nebo kdy dotahovat, zjistím, kde je u konkrétního vozu optimální poměr mezi rychlostí a aerodynamickým odporem apod. (Což jste si u svého vozu zjistil i Vy. Podle mých záznamů se optimální rychlost na dálnici z hlediska spotřeby u vozu MAZDA 5 skutečně pohybuje těsně nad 120 km/hod.) 2. Dojezd vozu na aktuální množství paliva ve voze. To je důležitá hodnota, abych nemusel tlačit auto v noci k pumpě anebo volat někoho ze svých podřízených, aby mne přijel vysvobodit. Mimochodem právě podle ukazatele dojezdu lze zpravidla zjistit nepřesnost měření, se kterou u palubního počítače uvažuje výrobce vozu. Například nyní testuji konkurenční značku vozu a dojezd přestane ukazovat reálnou hodnotu na posledních 50 kilometrech. Prostě místo 49 km se objeví výstraha „okamžitě tankovat“. Jestliže na nádrž tohoto vozu ujedu cca 700 kilometrů, pak palubní počítač uvažuje zhruba s 8% chybou měření. V jiných vozech je to obdobné.
Takže moje rada závěrem: pokusil jsem se vysvětlit, že Vaše snaha o porovnání neporovnatelných údajů je předem odsouzena k nezdaru. To se zkrátka nikdy nepovede. Osobně se domnívám, že člověk má v životě příliš málo času na to, aby se zabýval zbytečnostmi a snahu o porovnání neporovnatelného bych mezi ně zařadil. Tím ale nechci říci, abyste ukazatel průměrné spotřeby nesledoval. Naopak. Například rostoucí průměrná spotřeba může být indicií k potenciální závadě v motoru nebo natankování méně kvalitního paliva ( to mimochodem vede rovněž k zajímavým rozdílům ve spotřebě, ale to je na jiné, stejně dlouhé povídání) apod. Ale neporovnávejte neporovnatelné. Ke sledování průměrné spotřeby si vyberte buď jeden (matematický výpočet) a nebo druhý (průměrná spotřeba na displeji palubního počítače) způsob a ten používejte a sledujte jeho dlouhodobý vývoj.
Váš servisní tým MAZDA, ASPEKTA Trading s.r.o., Rokycanská tř. 62, Plzeň, autorizovaný prodej a servis vozů MAZDA a HYUNDAI.
Upraveno 1krát. Naposledy upravil Kamil (08. 12. 2012 21:45).