Moc děkuji, nemohl jsem o tom nikde nic najít.

Třeba "Vyhláška č. 264/2020 Sb.". Jedná se o "Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy." Hodnota pro elektrickou energii je nyní 2,6. Odkazovaný článek je 3 roky starý.

Děkuji za upřesnění


Není to můj obor, neživím se tím, pouze jsem měl někde v paměti (historicky) 3... Mimochodem, i v tom odkazovaném článku to je již zmiňované (že od 1.1.2020 by to mělo být těch 2,6) a zaregistroval jsem to při čtení... I následně zjistil aktuální hodnotu, ale už jsem nechtěl zpětně upravovat svůj příspěvek, když už na něj santy reagoval. Článek jsem bral jako "první" smysluplný vygooglený, který vysvětli o co jde... a dále santyho odkázal na "normy a směrnice v aktualizovaném znění".

Nicméně, na meritu věci (v jakém kontextu a do jakého vlákna a na jakém fóru jsem to zmínil) se nic nemění

Tj., že stejná elektrická energie, ze stejného energetického mixu, je jednou považována za naprosto nejskvělejší (pro EV) a na straně druhé je to neekologický zdroj (pro vytápění).

No EV příjde do stejné kategorie tak aby plnil normu bude každému montován stěžeň a po větru se bude muset použít spinakr

No nevím
[www.idnes.cz]

Tak nevím: to už nás eurokomisaři mají za úplné ovčany?

Pro ty, kteří si nechtějí platit za článek v "idnes", stáhnul jsem základní informace (viz níže kurzívou) přímo od autorů o jejich cestě do Norska a Švédska (6090km), Fordem Mustang. S plně naloženým autem, jedou lidé, jenž nemají žádnou zkušenost s provozem elektromobilu.

TIPY A POSTŘEHY
Nikdy není jistota, že v aplikaci vybraná nabíječka bude volná, nebo zda bude fungovat. Ani v případě, že volnou nabíječku motorista najde, není často vyhráno – občas zamrzne aplikace v mobilu a stojan tak nejde aktivovat, občas je naopak porouchaný stojan, což však často není nijak patrné, aplikace ho ukazuje jako volný. Aplikace také často ukazuje stojan jako obsazený, i když je volný – ale tím pádem z něj nejde nabíjet. Někdy pomůže zastrčit kabel do nabíjecího portu, i když se nabíječka tváří v aplikaci obsazeně, a tím se probudí – což se nám však podařilo asi jen jednou.
Některé nabíjecí stojany nemají žádný displej, není tedy jasné, kolik máme nabito – stav sice ukazuje aplikace, ale téměř vždy nepřesně (méně), někdy stav neukáže vůbec, protože zamrzne – řešení je samozřejmě zjistit stav nabíjení stlačením startovacího tlačítka a údaj se zobrazí na displeji vozu.
Dalším problémem, který notně pocuchá nervy motoristy hodlajícího nabíjet, jsou zásadně nepasující čísla nabíjecích stojanů s čísly v aplikaci. Není tedy vůbec jasné, kterou nabíječku aktivovat – pokud je jen jedna nebo dvě, problém není, ale pokud je nabíječek třeba 6 nebo 8, pak je to velký trabl. Čísla sedí jedině u nabíječek IONITY, jinak v podstatě vůbec, často žádná čísla ani na stojanech nejsou.
Instalace nabíjecí aplikace do telefonu může být oříšek. Měli jsme instalovánu aplikaci Ford Pass, trochu problém byl spárovat s ní iPhone, přiřadit k ní kartu Ford Pass a navést do ní naši platební kartu – proces musel být dokončen přes počítač, nejde to pouze v mobilu, a procesem nás musel provést člověk od Fordu. Ani po zdárné aktivaci aplikace však nefungovala úplně stoprocentně, v Polsku stojany GreenWay vyžadovaly vlastní aplikaci.
Zdroj: [www.idnes.cz]

Účtování
Ostrava – Trondheim a zpět
Celková trasa 6 090 km
v Norsku a Švédsku 4 640 km
Nabíjení
* stojany 33x
* wallbox 2x
* zásuvka 9x
celkem 44x
Zaplaceno za elektřinu 15 833 Kč = 2,60 Kč/km
Zdarma jsme nabíjeli ze zásuvky v Bjorli, pokud bychom za tuto elektřinu platili u nabíječek, stála by asi 3 240 Kč; pak by celkové náklady vycházely na 3,13 Kč/km.
Při průměrné spotřebě 6 l/100 km bychom spotřebovali 278,4 litru nafty, takže při cenách zhruba 60 Kč/l by nás nafta stála 16 704 jen ve Švédsku a Norsku; v Polsku při ceně 42 Kč/l pak 3 650 Kč.
Celkem by nafta stála 20 354 Kč = 3,34/km
Skutečné náklady byly o 70 hal/km nižší než u nafty, cesta tedy vyšla levněji o 4 200 Kč.
Zdroj: [www.idnes.cz]



Upraveno 1krát. Naposledy upravil darek (29. 08. 2022 07:15).

Minimálně velmi úsměvné. Bruselští Hujeři už asi rozbíjí prasátko, aby mohli zacálovat zmařené investice. A k mobilu budeme tahat olověnou autbaterii, ta je nejspíš košer.

Jako vždy: když začne být o něco zájem, najde se důvod, proč to zakázat, nebo aspoň omezit.

Fordem Mustang... elektrickým

(Nejenom) kvalitu aplikací od Forda nechám tentokráte stranou...

Nicméně mi přijde takové neobjektivní dát do srovnání Ford Mustang Mach-E (GT) (?) s "něčím" s průměrnou spotřebou 6 litrů nafty... Proč to neporovnali s klasickým Mustangem?

Je hezké, že napsali kolik je stála elektřina, ale asi bych chtěl zejména údaj o spotřebě, kolik kWh to bylo... Jakým stylem s tím Mustangem jeli

Je to takový "idnes" o ničem (usuzuji pouze z toho zdejšího výtahu) ...

Hill napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Tak nevím: to
> [url=https://www.autozive.cz/evropska-komise-zvazu
> je-zakaz-lithia/]už nás eurokomisaři mají za úplné
> ovčany[/url]?

Tak je to správně ,plebs nemá co jezdit auty, kam nedojedou rikšou nebo hromadnou dopravou nemají tam co dělat.Na dovolenou jedině vlakem a kam nevedou koleje tam nemá nikdo co dělat ,pokud má někdo peníze na dovolenou tak to znamená že se má moc dobře a je potřeba zdražit cokoliv .

Taky sedím na nějakých 5 kilech lithnatých sloučenin.
Ale připomnělo mi to dnes už zaniklou lesní restauraci poblíž Ieperu, jmenovala se tuším Rotbeke, prostě pták s červenou čepičkou: neměli tam ceny v jídelníčku (před 25 lety to ani v Belgii nebylo povinné). Prý pod heslem "naše restaurace není pro ty, koho předem zajímá cena", řekl mi místní kolega. Vzhledem k omezenému množství prostředků ve frantíkách, kterých bylo těsně kolem 123 za naši stovku, jsme tam ani nelezli.
Pardon za OT.
Ale, jestli to lithium postaví mimo zákon, o čem se v tomto vláknu bude diskutovat?

O EV s přívěsnými vozíky s olověnými akumulátory? (asi ne, zase bude Pb karcinogenní)

Pravda cestou Pb, Ni-Cd, Ni-Mh, Li-Ion, Li-pol, Li-Fe (LiFePO4) se šlo / jde nějakou dobu...
Třeba je potřeba jít úplně jinudy

Na druhou stranu od křemíku v tranzistorech se také nějak dlouho nedaří přejít dál. Oproti tomu, to od germania byl kvapík...

Když už jsi odbočil ke křemíku, tak ono se pokročilo, například ke slitinám galia (GaAs, InGaP a podobné), což je známý základ pro LEDkové čipy. Ale méně se ví, že se z toho dělají velmi rychlé širokopásmové zesilovače pro mikrovlnné spoje a optiku, dá se v nich vytvořit hradlová vrstva s mnohonásobně rychlejším průletem elektronů, než v křemíku, když to celé hodně zjednoduším. Ale technologie výroby má zase jiná omezení, takže výkonové regulátory a měniče se i k těm LEDkám dál dělají s křemíkem, v naprosté většině aplikací je nenahraditelný, přinejmenším za stejných výrobních nákladů.
Tyto technologie musí proto dál existovat vedle sebe, potřebují se a navzájem se doplňují.

Tak a teď zpátky k elektromobilům.

Hill napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Jako vždy: když začne být o něco zájem, najde se
> důvod, proč to zakázat, nebo aspoň omezit.


O co začal být zájem?

Tentokrát o lithium.
Už je ho moc tun v mobilech, noťasech, akumulátorech solárních elektráren, ručním nářadí, dokonce už i v autech. A trh pořád nemá dost, na tom by mohl někdo trhnout, to se musí zatrhnout...

[podkapotou.zoznam.sk]

Pobavilo mne naštvání majitelů elektrosrágor na Lidl, že zrušil dobíjení zdarma. Vyzývají k bojkotu Lidlu, tj.nenakupování u něj. Velice úsměvné. Copak je normální, mít elektřinu zdarma? A ještě v současné době?
Je smutné, že nejmenovaný výrobce z MB postavil politiku své továrny na elektrosrágorâch a ještě se tím teď mohutně prezentuje. Jak prohlásili někteří odborníci, jen si tím doříznou již naříznutou větev, na které sedí.

At chcete nebo ne elektro je budoucnost....kdo okusil v primestskem provozu da za pravdu..jsme na zacatku..ono ropa taky jednou dojde

Ropa dojde, ale to my už tady nebudeme.

Začínali sme nabíjať 20 percentách. Výkon sa vyšplhal po chvíľke až na 230 kW! Nič také sme zatiaľ nezažili. Stačilo 4,5 minúty a boli sme na 40 percentách, na 60 % sme sa dostali za deväť minút a na 80 za 15. Nabíjací výkon dosahoval stále skvelých 150 kW. No a skončili sme na 90 % po 21 minútach, keď sme „natankovali“ spolu 57,9 kWh. To je o 10 kWh viac ako pri podobnom nabíjaní s Mercedesom EQS so 400 V architek­túrou. Za 21 minút sme teda dobili 70 % batérie, na ďalších minimálne 300 km jazdy. Tvrdiť teda, že elektromobily sú kvôli dlhému nabíjaniu nepoužiteľné na dlhé trasy je nezmysel. EV6 GT je toho jasným dôkazom. Dvadsať minút totiž bežne strávite na čerpacích staniciach aj s konvenčným autom. Pretože okrem samotného tankovania treba zaplatiť a občas príde vhod aj chvíľa oddychu.

Zdroj: Test: Kia EV6 GT-line – kórejský 'Taycan' rúca predsudky

Citaci
Zahajskej napsal(a):
Pobavilo mne naštvání majitelů elektrosrágor na Lidl, že zrušil dobíjení zdarma. Vyzývají k bojkotu Lidlu, tj.nenakupování u něj. Velice úsměvné. Copak je normální, mít elektřinu zdarma? A ještě v současné době?

To by mě zajímalo, kdo se bavil, když majitelům přípojek elektřiny začali montovat elektroměry a majitelům vodovodních přípojek vodoměry. A zpoplatnili to, co se dosud pokládalo za veřejný statek.
Dnes to zní neuvěřitelně, že někdy někde byla elektřina i voda, ať už pitná, nebo ve formě vodního práva pro elektrárnu, neměřená (a to dokonce i v našich zemích). Kolem roku 1920 už se ale za elektrickou práci muselo platit všude.
Takže ani u Lídlů nejsou takoví mecenáši, aby to platili ze svého...

to mdr: toto mělo být spíše ve vlákně Umíme se smát....
Nevím, kdy autor naposledy tankoval auto na fosilní paliva, ale mě to netrvá déle jak 10 minut i se zaplacením a dojezd 1200km. A když to dám u rychlovýdajového stajanu, tak ještě rychleji.

To Zahajskej: díky že jsi to napsal za mě, jinak bych byl opět obviněn z osobního napadání.

A je tam ještě jedna zajímavá věc. Vezměme v potaz, celkem malou, stanici se čtyřmi výdejními stojany a tedy osmi výdejními místy a spokojme se s dobíjením pouhými 150kW. Ale ne, budu taky přehánět a vezmu tu vyšší hodnotu (ta je přece bližší realitě), tedy 230kW. Když to jednoduše sečteme dostaneme se na 1840kW (1.84MW). Teď se držme opravdu nízko při zemi a řekněme, že dobití by trvalo opravdu jenom 20min a natankování 10min. Abychom obsloužili stejný počet aut za stejnou dobu, potřebujeme tedy 16 výdejních míst a už 3680kW (3.68MW). Ve skutečnosti to bude ještě o něco víc, protože máme i nějaké ztraty. To jako bude u každé dobíjecí stanice malý jaderný reaktor?

Peťas napsal(a):
-------------------------------------------------------
> ........To jako bude u každé dobíjecí stanice malý jaderný reaktor?

Problematika výroby a právě i distribuce takovýchto výkonů jsou Peťasi věci, nad kterými zastánci elektromobility nepřemýšlí. Jednoduše proto, že o elektrice vědí jenom to, že kope. Je to podobné jako když někdo nadšeně tvrdí a dokonce tomu věří, že se jedná o super ekologicky zelenou energii.

** Petr **

Jasně, zatím mají čerpací stanice trafačky VN/NN 50 až 400kVA (kW)... na to jsou dimenzovány i přípojky VN, většinou nadzemní 3x 42-AL1/25-ST1A (AlFe 42/7), případně starší AlFe6 35.
OK, vyměníme trafa... ještě standardně třeba 2x 630kVA, 2x 1000kVA
Hmm, musíme posílit přípojku VN - vyměníme vodiče... Mechanicky nevyhoví sloupy (vyměníme "bod za bod" - bez územka, vyjde-li to mechanicky), případně "zahustíme" počet sloupů = územní řízení, věcná břemena, "vyvlastňování", totéž případná kabelizace...
Hmm, dostali jsme se ke kmenovému vedení DS VN... Hmm, bude potřeba posílit... Hmm, rozvodna... Hmm... Hmm...

Je zřejmé, že takto "odběrově napřímo" to asi nepůjde (rozhodně ne v místech stávajících ČS)

Co uděláme, budeme tu energii na ČS akumulovat do baterek, kapacitorů(?)... něco si tam "napytlujeme" ze sousední FVE farmy a větrníků... Zbytečné další cykly, dalších baterek.. další ztráty...
Ostatně, ani ty přenosové ztráty ve vedeních nejsou úplně malá čísla. Přesuneme nabíjecí ČS ke zdrojům (elektrárnám, rozvodnám)... ?

S filosofií, že budeme tankovat EV na ČS jako doposud to asi moc reálně nevypadá.

Ta čísla vypadají děsivě, ale když si uvědomíme, že dnes běžná lokomotiva má trvalý výkon 6400 kW... taky se musí od zdroje do trolejového vedení (a do kolejnic) nějak dostat.

Že bychom ty nabíječky začali budovat v blízkosti elektrifikovaných železnic?

... a proto mají své rozvodny, trakční transformátory atd.

A úsek trakčního vedení je v pravidelném rozestupu "přikrmovaný" paralelním napáječem, patřičně dimenzovaným, jinak řečeno tlustým, aby topil je menší úsek troleje a ztráty nebyly nepříjemně vysoké.
Především tu jde o vyloučení výkonových ztrát, což nikdy úplně nejde, přírodní zákony se beztrestně obejít nedají, tak je aspoň minimalizovat. A to je materiálově náročná a drahá záležitost.

Vezměme v potaz, celkem malou, stanici se čtyřmi výdejními stojany a tedy osmi výdejními místy a spokojme se s dobíjením pouhými 150kW.

To jako bude u každé dobíjecí stanice malý jaderný reaktor?

Nebude, dobíjení 150 kW příkonem bude možné jen tehdy, když tam bude jen jedno auto. Když jich bude víc, tak se ten příkon demokraticky rozdělí a nabíjení bude trvat mnohonásobně déle.

Také by mě zajímala cena takového rychlého nabíjení.