Já poslouchám rock a občas to proložím Lokálkou, super texty, chechtám se jak blázen a manželka okřikuje, že nemůže spát, tak odpovídám, že já taky.

Hm, jezdíme taky zhruba 10 let, obvykle přes den (v 7 odjezd z Jihl.). Za Vídní mne manželka na hranice A/SLO střídá, takže si trochu odpočinu (jen ji musím navést z A2 u Gratzu na Maribor). A pak jedu až do Zadaru, z Karlovace po staré. Jednou jsme vyjížděli v PÁ odpoledne (kolem 17 hod.) a i přes střídání řidičů jsme toho nad ránem měli všichni dost.

Mně se osvědčilo mít puštěné rádio, mít po ruce pití (omlouvám se pivařům, já ho nepiju) - nejlépe nealkoholické Karlovačko. Je hořké a povzbudí. A žvýkačky. A mít rozum a pokud začne jít do tuhého, tak prostě nejbližší odpočivadlo a hoďku si schrupnout. Za volantem se nedá lámat rekordy v nespavosti - jde "jen" o život.

Pavel.

Bolo to tu už spomínané - keď človek zastaví na odpočívadle aby si pospal zrazu je spánok ta-tam... Raz som videl na odpočívadle poliaka, ktorý stál na mieste, mal naštartované a zapnuté svetlá - išli sme okolo na WC tak som nazrel dovnútra a on spal... prišlo mi to čudné ale v podstate je to najlepší recept ako sa nevytrhnúť z driemot - monotónny zvuk motora je najlepší uspávač. Ak by zhasol svetlá, bol by to už signál pre mozok, že nemusí bdieť a ako vieme veci ktoré nemusíme robíme oveľa radšej ako veci, ktoré musíme...
V.r. 2007 sme boli s manželkou sami v HR, cesta domov nám vďaka "snaživím" slovinskím colníkom trvala 18hodín. Manželka sa ponúkala už v HR, že bude šoférovať, ale to som bol ešte v pohode. Kríza prišla až niekde v rakúsku, tak jej hovorím, že na najbližšom odpočívadle ma vystrieda - jej odpoveď nedokážem presne a ani približne zopakovať - spleť nejakých slov zahundraných popod nos a na to strhnutie sa a oznámenie, že ona ASI zaspala - prisahal by som, že keď som jej to hovoril, mala otvorené oči a bolo to asi 2min po tom čo sme spolu dorozprávali... Tak sme zastavili na odpočívadle, že sa trocha prespím, ale keďže hneď vedľa bola dialnica a to neustále šššš...šššš...šššš...šššš... mi nedalo spať, naštartoval som a hurá domov. Cesta po Wiedeň nemala konca - to bolo tabuľa "Wien 100km" a po hodine jazdy 130kou tabuľa "Wien 60km" a po ďalšej hodine... repete - no proste nekonečný príbeh... Ale domov sme došli v zdraví. Na Viedenskom obchvate som dobehol červený Megane s TT značkou, tak reku to je náš, za tým pôjdem a išiel som za ním až domov - bol z rovnakej dediny ako mi Počas tejto cesty som spotreboval 1l tuhej čiernej kávy bez cukru a a1l nejakého energi-drinku, takže nijaký špeciálny recept, žial nemám. Tento rok, ak sa podarí by som chcel vyskúšať jazdu cez deň, resp odchod nejak po polnoci.
Šťastnú cestu

Už jsem to tady kdysi dávno psal. Mám kamaráde neurologa a jelikož on sám velmi často jezdí velké dálky, tak jsem spolu velmi podrobně probírali jak na to. On tvrdí, že není na cestě nic horšího naž si po několika hodinové cestě na 2-3 hod "schrupnout". Podle mě má pravdu, na cestách jsem nezažil nic horšího než po takovém "schrupnutí" dojet třeba i 100 km. Podle něj se sice člověk cítí trochu lépe, ale mozek je zmaten, není odpočinut. Proto má sám na dlouhé cesty svůj systém a já ho již 2x použil také (i s kamarády) a pro nás fungoval naprosto spolehlivě. Základem je to, že pro odpočinek mozku po monotoní činnosti stačí 15 - 20 min. ne více. Další část je založena na biologických hodinách člověka. Takže, odpočatý člověk , který vyjede večer a dělá při únavě 20 min přestávky je svými biologickými hodinami za rozbřesku "restartován" (mozek jede chvíli podle předem daného plánu, to známe, když se mění čas) a je schopen pokračovat v práci (jízdě) stejně jako člověk vyspalý. Mě toto funguje naprosto perfekně na cestě 1300 km. Vyjedu v 21,30 večer z Plzně a ve 14,30 jsem v Orebiči. Narovinu říkám, že nejsem lékař a tomuto problému nijak nerozumín, jen mi to lékař - odborník poradil a mě to funguje. Pro upřesnění jezdím 30 - 40 tis ročně.

Stalo se mi to loňi, kdy jsme přerušili šňůru dovolených do Chorvatska nebo Černé Hory. Jeli jsme poprvé do Bulharska autem. Od nás ze Zlína do Burgasu je to cca 1600 km. Vyrazili jsme ráno v 8.00 hodin, v 15.30 jsme byli u Szegedu u hraničního přechodu do Srbska. Zde řada 5 km, čekací doba 6 hodin.Do Burgasu jsme dorazili další den asi v 15.00 hodin. Přesto, že jsem řídil celou dobu sám, vše bylo jinak O.K., jsem zvyklý řídit i delší trasy, únava přiměřená, kromě hraničního přechodu žádná další větší přestávka.Navíc jsem vyjel z domu odpočatý.
Bohužel zakrátko po příjezdu v noci nastaly u manželky zdravotní problémy takového rázu, že musela být sanitkou převezena do nemocnice. Pustili ji až za tři dny.Byl jsem tak rozrušený, že jsem celou dobu nemohl ani spát, v průměru jsem spal tak 3 hodiny/ noc. Takže 1 noc cesta tam, 3 noci spánek po cca 3 hodinách a následně přes noc cesta domů, z které jsem měl navíc obavy, aby se zdravotní problémy neopakovaly, takže cesta prakticky non -stop.V Maďarsku jsme na dálnici byli při rozbřesku slunce a najednou jsem ucítil strašnou únavu. Zastavoval jsem prakticky na každém druhém odpočivadle, někdy jsem byl rád, že jsem vůbec na něho dojel, jak se mi zavíraly oči a někdy jsem viděl i dost rozmazaně.Ale vidina brzkého příjezdu domů mě hnala dál.
Nepomohla ani zastávka na Slovensku v motorestu na dálnici, kde jsem si dal něco málo k jídlu.Opět jsem zastavoval na odpočívadlech a obrovská únava nechtěla ustoupit.Došlo to tak daleko, že jsem asi 40 km od domova, již mimo dálnici, v Uherském Brodě, kdo to tam zná, pod pivovarem na křižovatce tvaru T, na chvíli usnul. Naštěstí tam byla nějaká nerovnost na vozovce, což jsme vzbudilo, ale to jsem již málem narazil do auta, které mi dávalo přednost, naštěstí prudkým škubnutím volantem jsem zabránil střetu.
Doufám, že obdobnou příhodu již nezažiji. Lze tedy shrnout, i když je to samozřejmě individuální a záleží i na zkušenostech. Odřídit větší vzdálenost nebude pro většinu problém, pokud vyjedou odpočatí a v dobré kondici.Samozřejmě z tohoto důvodu je náročnější cesta zpět, kdy se rychleji projeví únava.U mě se zvětšená únava projevuje po cestě přes noc při rozbřesku slunce. Je proto dobré alespoň na chvíli zastavit a únavu potlačit. Mě se to však v popisovaném příběhu nepovedlo, neboť těch probdělých nocí bylo více.

Přeji všem příjemnou dovolenou bez nehod

my jsme zatím jeli vlastním autem jen jednou.
Vyjeli jsme kolem půlnoci z Olomouce, odpoledne jsme balili a v 6 jsme si sli lehnout :-D. jenže nespal nikdo.

Jeli jsme k hranicím v Chorvatsku na jeden zátah. Na odpočívadle jsme tak 2 hoďky spali. a pak jsme Chorvatsko projížděli se zastávkami u památek - Dubovac, Drežnic, Obrovac, Slunj, Rastoke... Jeli jsme na Murter.

Cesta zpátky z Murteru ráno - chtěli jsme jet do Paklenice - bo´hužel začalo strašně lít, tak jsme to vzali rovnou domů, tedy zkrátila se dovolená o 1 den. zastávka v Senji - krásný hrad Nehaj, ve Slovinsku jsme chtěli jít na Ptuj, bohužel tak lilo, že jsme 2 hodiny proseděli v autě a do zámku jsme se prostě nedostali. Domů jsme se dostali kolem půlnoci.

...JardoCimrmane...člověče..na tom zmatení po těžké cestě a 2 nebo 3 hodinkách zdřímnutí...něco bude...já aspoň takový pocit....jakési mužské krátkodobé klimakterium...( něco jako králík při myxomatóze ), když jsem jezdil přes noc, měl...
...jenže to si člověk říká...." to by mohlo stačit...to už se dojede..." po Tvém příspěvku jsem si to zpětně uvědomil...
...teď, co jezdíme přes den... toto neřeším...nicméně, bylo tady spoustu příspěvků o podporách mysli v podobě kafe, kafe, kafe, kávových tabletách, energetických nápojích atd...toto už taky nepraktikuji....( pouze presso v Mikulově na Shellu a řekněme do 2 menších káv z termosky za celou cestu ) před x lety jsem do sebe narval už po Rakousko ze 3 kávy a 6 nebo 8 kávových tablet...na slovinských hranicích jsem byl rád, že jsem vylezl z auta a pak jsem dobrou půlhodinu vibroval...než došlo k psychickému uklidnění a celkovému třesu....pravda pak už jsem mohl až na Makarskou a obrazně řečeno zpět na Moravu bez zastávky...ale pro organismus to asi byla petarda jak hrom...



Upraveno 1krát. Naposledy upravil Bessy (16. 04. 2009 18:29).

Bessy já kafe nepiju , energi drinky taky nerad a tak jsem hledal něco co mě umožní bezpečně dojet tam kam potřebuji. Tahle rada se mi zdála dobrá a podaná odborníkem na lidský organismus. Zkusil jsem to předloni i loni a bylo to naprosto OK. Loni jsem byl dokonce tak fit, že po dojezdu jsem se šel v klidu koupat do moře a usnul jsem stejně jako jiné dny, prostě minimální únava. Po třech jízdách ve dne jsem našel svůji optimální dobu a jezdím v noci.

Tak já jel loni poprvé... Výjezd večer v 19,00 po večerníčku, cestou pár zastávek na WC a pár větších na spaní, děti a žena spali, ale já neusnul, jen se těch 20-30 minut proležel, zavřené oči, ale neusnul a pak dál...cesta přes Maďary na Goričan v pohodě...poštěl jsem si hurbu - jak tady už několikrát zaznělo rockovou, a krmil se bonbóny, energy drinky a Birrelem. Cestou TAM žádná krize...příjezd na Pag před desátou ráno.
Po loňské zkušenosti cesta ZPěT horší, v noci jedno a nad ránem další bloudění, ale hlavně přišla nad ránem krize při průjezdu MAďarskem, při monotónní cestě lesem, ale opět při zastávce ne a ne usnout...

Pamatuje někdo dobu krátce po válce,když jsme opět začali objevovat Chorvatsko?Těch aut,převážně CZ,popadaných různě po příkopech!Vždy jsme si s manželkou říkali,proč jeli dál,když se jim chtělo spát?Proč si nezastavili?
Jezdili jsme také nonstop a jezdíme stále,ale když se mi to stalo,byl jsem pěkně zaskočený.Jízda v pohodě,pár zastávek na čůráni už za náma a už začalo svítat,nějaká objíždˇka,jízda se zpomalila,kolona a najednou jedu v protisměru.Nebylo kde zastavit,úzká silnice,já nebyl schopen vůbec udržet otevřené oči.Manželka mě hlídala a vlastně napůl řídila.Jak jsem zabočil na spásnou benzinku po pár kilometrech to si dodnes nepamatuji.Bylo to tak rychlé a tak nezvládnutelné.Probudil jsem se ale asi za 20min.jak bouchly dveře od auta a byl zas jak rybička až do večera.
Od té doby vždy říkám:při sebemenším náznaku spánku okamžitě zastavím a prospím se.Víte,že se mi to od té doby nestalo?Připomínám si to ale při každém výjezdu.
Dávám si energy drinky,ale pouze isostar,bez kofeinu.Ty ostatní jsou vlastně kofeinové bomby,to má krátkodobý efekt.

Karel

Ahoj také jsem jezdíl a doufám příští rok budu jezdit HR na jeden zátah.Ovšem je rozdíl jet samotný osobák a jet trailer s lodí.Protože jezdím HR tam a zpět tak 6x za léto a ne vždy se povede vyjet alespoň trochu odpočatý.Myslím,že jsem nikdy moc neriskoval i když podle mojí ženy říkala,že jsem začínal chrápat už když jsem dával blinkr že odbočuji na odpočívadlo no věř jí.Podruhé mne dostala když po celodením maratónu ve firmě jsme na noc vyrazili do HR pochopitelně jsem dojel polomrtvej do Zagrebu a vytuhnul na odpočívadle.Stačí mne tak hoďka dvě a jedu dále,ale najednou cejtím klepání a zase nechrápej tady se nedá spát už všechna auta odjela no jedem dále.Když jedu s lodí je to souprava dlouhá jako kamion.Ovšem kamion v zatáčce projede v pohodě já musím nadjíždět a mám menší popoměr na vytočení.Zásadně vyjíždím za světla manévr s lodí a trailerem v místě uskladnění ani jinak nejde.Při cestě s tímhle kolosem musíte být pořád ve střehu a kontroovat v zrcádkách trailer je to dvojí kontrola před sebou a to samé za sebou hlavně v zatáčkách.Pak příde noc za sebou toho moc nevidíte a když příde únava v noci no už se mne to několikrát stalo,že jsem zapoměl že mám za sebou kolos 3,5t najednou problikne hlavou ty vole co trailer.Okamžitě následuje parkoviště ovšem je problém projedu třeba 3 ale nevejdu se není to osobák letos cesta HR nehrozí a ty 2-3h v letadle určitě neusnu.

Nevím jestli jezdím na jeden zátah, ale vždy vyjíždíme kolem cca 17 hodiny z domu. Na hranice s Rakouskem to máce asi tak 3,5 hodiny a pak už jsou jen samá pozitiva. Ale vážně, mám docela odzkoušeno, že mě vyhovuje jet tak maximálně do 2 hodin v noci a pak už je docela únava, takže se snažím někde zaparkovat, předloni to byla na odpočivadle Plitvice u Zagrebu, ale to bylo hrozné, furt provoz takže tam se moc odpočívat nedalo a loni to nějak vyšlo dále a dojeli jsme až za Karlovac, tam vždycky sjedu z dálnice a někde v klidu jsme zaparkovali na odpočivadle u lesa a tam se spalo v pohodě. Takže mě vyhovuje prospat se tak cca 3 hodinky , někdy do 5 rána, to se začne už rozednívat, takže oči už tolik nejsou namáhaný jízdou potmě a vyrážíme dál. No a kolem 9 - 10 hodiny ráno jsme na místě. Jezdíme každý rok jinam, takže jednou severněji , jednou jižněji.

už jsem to tu někde psal, žádné energoplechovky ale voda + 5 citronu v ní a hlavně hořká čokoláda.
Sežeru i 2 za cestu a v pohodě. Ani bublavé minerálky ale třeba ledový čaj a do něho zase ty citrony.

Nemá někdo zkušenosti třeba s takovým hlídačem bdělosti?
[cm.aukro.cz]

dost dobrý, dnes v pátek jdu do hospody, tak abych nedej bože neusnul na slole

to radimos

ja si kupujem čokoládu na varenie. Najlepšia. Vždy dve na cestu. Plus dve, ktoré mi zjedia deti.

...ty čokolády a citronový nápoj vyzkouším...má to logiku...

Bessy...poď na chat

Eifel napsal(a):
-------------------------------------------------------
> ja si kupujem čokoládu na varenie. Najlepšia. Vždy
> dve na cestu. Plus dve, ktoré mi zjedia deti.

čokoláda na vaření je jídlo chudých....moc margarinu...
já dlabu Studentskou pečeť ( ne mléčnou), složení - hořká čokoláda, hrozinky, pár oříšků v tom ...
typ stravy vysokohorských lezců...

a ta normální voda z vodovodu s vymačkanejma citronama k tomu je 100 %

a cigareta po 3-4 hodinách cesty osvěží vždy na odpočívadel ( u kuřáka )



Upraveno 1krát. Naposledy upravil mack (17. 04. 2009 20:54).

Koukám, že jste ty podpůrný prostředky dotahli k dokonalosti. Já na nic z toho nevěřim. Vyrážim vždy po 2 ráno, na jeden zátah. Manželka si udělá do termosky kafe, ale hořký, to se nedá. Já potřebuju 3 kostky do šálku. Cukr se mi sebou tahat nechce, takže jsem bez kafe. Holka má většinou koupenou colu, tak píju od ní. Víceméně je mi jedno co piju, hlavně aby mi to chutnalo. Když si nejsem cestou někdy jistej, dám to ženě. Stalo se za 10 let asi 2x. Únavou z jízdy víceméně netrpím, protože mě jízda baví, tak mi to i víc utíká. Spíš mám problém s předstartovní horečkou. Večer před odjezdem za boha nemůžu usnout. Loni jsem nespal vůbec. Po 4 hodinách převalování jsem všechny vzbudil, že pojedem dřív. Jenže to u manželky neprošlo, tak jsme od půlnoci do 2 seděli s dcerou na balkoně, jedli melouna a povídali si. Únava mě dostihla za Vídní, tak jsem řízení předal a nařídil, ať mě vzbudí před Slovinskem. Pak jsem zas jel já.
Já vím, že je to trochu nestandartní, ale když je člověk rozumnej, ví kde má limit a je ta možnost předat řízení, tak není problém.

valeri,
ano, naznačil jsi něco o předstartovní horečce...
ano, díky, zkusím založit nové vlákno....

Svatá pravda, když je člověk utahaný tak nepomůže nic.... Patřím taky mezi ty řidiče,které jízda baví,
už jsem toho něco odjezdil , dokonce i bulharsko autem a nemám žádné super fáro. Chorvatsko jsme kolikrát
jeli favoritem , bulharsko dokonce škoda 100 MB a jaké to byli zážitky. Teď pojedem Fiatem Tipo protože
na lepší není ale POJEDEM !!!!. Je to o něčem jiném. Kamarád má auto které mu závidím- tuším VW SHARAN
nebo tak nějak ale nikam s ním nejezdí.......2 X týdně do TESCA a dál to nezná. Máme 3 děti , ale vždycky je
nějak dopravíme s jakýmkoliv vrakem někam ze sídliště pryč. Auto je od toho aby jezdilo a dopravilo.
A fandím všem kteří to dobrodružství podstoupí- jako naši rodičové s trabantama a škodovkama, aby nás
kdysi někam dopravili,abychom něco viděli a aby jsme to udělali taky pro naše dětiky. A vždycky mě drží
právě ten pocit,že vezu v autě děti a chci abych je dopravil tam , kde i mně dopravil můj tatík starou Š-100 MB
a ten adrenalin ho držel vzhůru . Fakt je to šílené,čím se jezdilo kdysi,třeba do toho Bulharska a tehdy to
nikdo ani neřešil.

to mack - hrozienka sú jediné čo nejem, čokoládu mám rád čistú, aj oriešky mi tam vadia
to valeri - nejde o to či verím, mám to vyskúšané a chutí mi to. Vozím aj dva red buly, ale tie sú v rezerve až na záverečnú etapu.

"Valeri: Manželka si udělá do termosky kafe, ale hořký, to se nedá. Já potřebuju 3 kostky do šálku. Cukr se mi sebou tahat nechce, takže jsem bez kafe."

Letos jsme to dotáhli k dokonalosti - už máme dvě termosky: Mirek kafe černý a málo sladký, já bílý a trošku sladší - ježkovy oči, já už se tak těším, že bych to kafe šla vařit nejraději hned!

citam tu ze vicerych(ak nie vsetkych) "bavi jizda" to nma tiez no rok od roka je to horsie, hlavne tie kamiony to strpcuju!!
ako pisal radimos su vikendovy jazdci co maju fara na umyvanie a pochvalenie sa pred kamosmi nedajboze aby im na ne sadol prach, a potom taky ku ktorim sa radim aj ja ..ze auto ma sluzit a ako clovek ma ist do hrobu zhumplovany tak aj auto do srotu riadne opotrebovane :-)
teraz sa nam to jazdi s klimou a pod, ale najvatsi zazitok s jazdy do HR som mal ked som nakopol v 1998 mojho 28 rocneho wartburga ,nalozil partiu a hura k jadranu v tesnom zavese S120 na jeden tah bez spanku do Vodic s par zastavkami na" vyprazdnenie zasobnikov "
a recept proti unave? jazdil som zamlada aj teraz s rodinkou vzdy na noc ,teda okolo tej 20 hod. start zo ziliny po ruke balicek hasleriek (teraz len napodobenin kedysi vybornych tvrdych cukrikov,ale co uz a voda ,akakolvek, no a este sa mi za tie roky nestalo ze by ma po ceste neprebrala daaka brutalna buracka (bohuzial) ta ma vzdy preberie tak ze nezaspim ani dalsiu noc.nastastie ja osobne som mal len raz koliziu aj to s jelenom ale to je uz v inom vlakne....

Olomouc-Podgora
Vloni to musel manžel odjet taky sám - až v Rakousku jsem si uvědomila, že můj řidičák zůstal doma v kabelce. Řekla bych, že byl mnohem míň unavený, než když jsme se střídali - to se ukrutně soustředil, abych náhodou nenabourala - v noci v týdnu je totiž na dálnicích obrovský provoz
Kvůli dětem vyjíždíme kolem 21,00 a na místě jsme kolem 9,00-10,00.

Ještě připomínka - před cestou je nejlepší se odpoledne pořádně prospat, pokud ovšem děti dovolí (naše menší dítko má 6.smysl a zásadně v těchto situacích odpolední spaní ignoruje).

radimos napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Svatá pravda, když je člověk utahaný tak nepomůže
> nic.... Patřím taky mezi ty řidiče,které jízda
> baví,
> už jsem toho něco odjezdil , dokonce i bulharsko
> autem a nemám žádné super fáro. Chorvatsko jsme
> kolikrát
> jeli favoritem , bulharsko dokonce škoda 100 MB a
> jaké to byli zážitky. Teď pojedem Fiatem Tipo
> protože
> na lepší není ale POJEDEM !!!!. Je to o něčem
> jiném. Kamarád má auto které mu závidím- tuším VW
> SHARAN
> nebo tak nějak ale nikam s ním nejezdí.......2 X
> týdně do TESCA a dál to nezná. Máme 3 děti , ale
> vždycky je
> nějak dopravíme s jakýmkoliv vrakem někam ze
> sídliště pryč. Auto je od toho aby jezdilo a
> dopravilo.
> A fandím všem kteří to dobrodružství podstoupí-
> jako naši rodičové s trabantama a škodovkama, aby
> nás
> kdysi někam dopravili,abychom něco viděli a aby
> jsme to udělali taky pro naše dětiky. A vždycky mě
> drží
> právě ten pocit,že vezu v autě děti a chci abych
> je dopravil tam , kde i mně dopravil můj tatík
> starou Š-100 MB
> a ten adrenalin ho držel vzhůru . Fakt je to
> šílené,čím se jezdilo kdysi,třeba do toho
> Bulharska a tehdy to
> nikdo ani neřešil.


Držím palce aby ste došli O.K. Cestu SK-HR som po vlastnej osi absolvoval dva krát, raz Uno a druhý krát Astra a aj keď je Astra o niečom úplne inom ako Uno, tak na tú jazdu Fiatom v živote nezabudnem. Takmer sme dokonca išli 105kou, ale nebolo "parťákov" tak sme to vzdali...
...a jeden zážitok z jazdy Unom: cestou do HR som svojho talianského miláčika (rozumej Uno) odovzdal, hoc s nevôlou svojmu kamarátovy a pokúšal som sa v zadu zaspať, lebo už som naozaj nevládal. Keď som konečne začal zaspávať zobudil ma zvuk pískajúcich pneumatík a následne rachot plechov... takmer infarkt... po rozume mi chodili tie najstrašnejšie scenáre toho čo sa stalo a aké bolo moje prekvapenie keď som otvoril oči a všetko O.K.... bola to nejaká pesnička ktorá začínala takýmto "ohavným " spôsobom... keď sa mi podarilo zaspať druhý krát zobudila ma zas ... myslel som v tom momente že to CD aj s rádiom vyšmarím z okna... no a potom som už nezaspal... - preventívne Ale do ciela sme došli vporiadku a bez újmy - utrpela snáď len moja psichyka.

A so spánkom pred cestou, neviem ako u Vás, ale ja sa teším tak cca týždeň pred odchodom a to sa spať poriadne nedá ...

...teď už by se mi asi v noci moc jezdit nechtělo...tím spíš, kdyby v noci ještě pršelo, jako loni v červnu...ve dne je toho víc vidět...

Čím to asi bylo že si tak za tím prvním tunelem tak zpomalil?