vendis, jen jsem dal odkaz z YT..ale nejsem autorem videií

mně se nejvíce líbí na tomto fóru, když někdo položí běžnou otázku ( viz darko ) a jiní potom mají dobrou snahu k té věci něco říci ....
pak se sem vysere známý XY, který tudy asi nikdy nejel a halabala sem pleskne jeho video o Peručském jezeru, které s dotazem vůbec nesouvisí a které není na cestě tazatele...ten chlapec XY se musí holt zviditelňovat denně nejméně 5 x abychom na jeho velikost nezapoměli...

... Jozka ... je to jen kousek staré cesty ... ale když si vzpomenu na ta léta, kdy jsem tama každý rok jezdil ... hned bych ji zkusil znovu

f



Upraveno 1krát. Naposledy upravil L.K. (14. 01. 2013 21:37).

mack, LK:

Ehm... vlakno je o "Stare ceste", nikoli "Poradte mi kudy". Darko se zeptal, odpoved dostal. Jak dlouha je karantenni doba nez sem muze nekdo dalsi neco vlozit?

Stará cesta,
nevím proč trase kolem Plitvice říkáte stará cesta. Já si pamatuji, že stará cesta byla silnice ze Zagrebu do Senje přes Karlovac a potom dolů po Jadranské magistrale. A dolů na Dubrovnik se jezdilo přes Banja Luku. Až někdy kolem roku 1968 se začalo jezdit přes Plitvice. A to začalo být až po Oldovi a Vintentuovi. Dříve skutečně snad pouze sporadicky .Sem tam auto. Ta silnice se tenkrát nějak teprve stavěla. A po r. 1990 se zde také dost dlouho nejezdilo.
Osobně mne ani jedna cesta vnitrozemím moc nenadchla. Ale to pobřeží - lahůdka.

"stará cesta byla silnice ze Zagrebu do Senje přes Karlovac a potom dolů po Jadranské magistrale. A dolů na Dubrovnik se jezdilo přes Banja Luku. Až někdy kolem roku 1968 se začalo jezdit přes Plitvice. A to začalo být až po Oldovi a Vintentuovi. Dříve skutečně snad pouze sporadicky .Sem tam auto. Ta silnice se tenkrát nějak teprve stavěla. A po r. 1990 se zde také dost dlouho nejezdilo"

Tak nějak to bylo, když jsem byl vůbec poprvé v JUG r. 1969, tak na Makarskou se jezdilo jak popisuješ, hezky pěkně krásně nádherně, ale pomalu po pobřeží
převzaté fotky:




Upraveno 1krát. Naposledy upravil milošhr (27. 03. 2011 14:30).

Siahol som po kedysi jedinom dostupnom cestopise v Československu . Cestujeme do Juhoslávie autorka Niny Heřmanová vydanie z roku 1978 .
Je tam je uvedená trasa číslo 2 Goričan - Varaždin -Zagreb - Karlovac - Plitvické Jezera - Gospič - Zadar ( označený ako "stará cesta " okolo Plitvíckých jazier s dĺžkou 357 Km)
Pod pod ozančením Trasa č. 2a podľa cestopisu je uvádzaná ako "nová cesta" trasa Goričan -Zagreb Plitvicke - Titovu Korenica - Udbina- Obrovac -Zadar ( v dĺžke síce 505 km ale táto " nová cesta" vraj ušetrí vodičom tým, že sa vyhýba prechodu Velebitom 2 hodiny . Autorka však doporučuje trasu 2a použiť len tým ktorí už trasu číslo 2 absolvovali aby neboli ochudobnený o krásne scenérie prechodu cez priesmyk Mali Alan.
Milovníci "starej cesty" máte ešte šancu skutočnú starú vyskúšať

Doky, jo to také souhlasí. Já ale vím, že se jezdilo dříve tedy i před r. 1970 tak jak jsem popisoval. A také si velmi dobře pamatuji, že jsem v 1953 byl s tetičkou a bratranci ve Splitu. To nebyl Split jako dnes. To bylo jak ukazuje Miloš tu čb fotku. A vím, že se jelo skutečně přes Senj. Je to již dávno ale jsou okamžiky které si vybavuji i dnes po tolika letech. Dost mých příbuzných i bydlelo kolem Splitu. Ale původ byl na Vratnu Gor. u Varaždinu. Ale i tam bylo hezky. Víno se tam ale pít nedalo. Tedy mně nechutnalo nikdy. Takové trpké. Nic moc. Zlatá Dalmácija.

To se fakt jezdilo pres Mali Alan? Ja tamtudy jel jen tak z legrace predloni, ale to jsme byli dva v modernim aute nalehko, s nalozenou S100 to musel byt fakt zazitek :-)

Ten fiat 500 na foto 2 to je pecka

Nedalo mi a vyhledal jsem starou mapu někdy z let 80tých- oskenoval a zde je "corpus delicti". Žlutá silnice je dle legendy 2. řádu (tedy pomalu prašná) a ta tečkovaně červená je teprve ve výstavbě, už si ale přesně nepamatuji, ale asfalt byl tuším až za Kninem okolo Peručko jazera a dál.

Jinak k 500 Fiatu, tenkrát jich ve světě a SFRJ jezdilo poměrně hodně (místní mu říkali "Fíča", ale i R4 a 5..jet pod stan byla tehdy jediná možnost a kdo měl velký s dělenými ložnicemi, už byl pracháč ! S karavanem už bylo spíše o zbožným přáním a hotelu či APT ani nemluvě, mi "východňáři" jsme na to tenkrát prostě neměli a byli rádi, že se tam vůbec dostanem..býval to tenkrát pro nás ZÁPAD

jinak, když je řeč o "starých cestách" tak asi nejstarší je ta ze Senje (jak píše Šatava) ....překračuje Velebit v průsmyku Vratnik a spojovala přímoří Chorvatska od Senje až do Vídně....byla vybudována v letech 1776-1779 za Josefa II a nazývala se "Josefinská silnice" ....

Tá mapka Miloše z HR bola trefná . Skutočne cesta na Knin v 70-tych rokoch ešte neviedla a muselo sa ako, vyššie píše Mack cez priesmyk Prezid tou "pohodlnou" a" novou" cestou na Zadar .
Pohodlná bola - ale len do okamihu kým nezačalo pršať. Išiel i som išiel na Škode 120 v kolóne ,ktorá nepochopiteľne spomalila . Čudoval som sa strachu vodičov pred sebou , ale len do okamihu, kým som sa v asi 5 km/h rýchlosti nepokúsil sám zastaviť . Nešlo auto zastaviť - nešlo sa na ceste postaviť ( keď som vystúpil z auta) . Ten spraš pri pár kvapkách dažďa vytvoril neuveriteľne klzkú plochu .
Aj preto my, čo sme jazdili predtým na škodovkách a "starých cestách" dnes už necítime potrebu pochváliť sa dnešnými vodičskými výkonmi

Jeli jste někdo v poslední době do nebo ze Senje přes Vratnik?

rj napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Jeli jste někdo v poslední době do nebo ze Senje
> přes Vratnik?


já jo,vloni.Naštěstí z vrchu dolů.Obráceně si to nechci představit.Jinak pohoda dokud nedoženete německého penzionera,co i po rovince z kopce jede 40....

rj napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Jeli jste někdo v poslední době do nebo ze Senje
> přes Vratnik?
ma to nejake vyhody ist tade ked kusok odtial je hlavna? ci len v spicke koli poctu aut?

To co píše doky1 - svatá pravda. Někdy v r. 1975 jsme jeli s manželkou a dětmi do Jugoslávie. Odpoledne někde jak za Senjem jelo již po pobřeží hrozná bouřka. I já stará odvaha, ale tenkrát mladý zobák, jsem zastavil a čekal. Měl jsem strach a obavy z další jízdy. Byla doslova tma a sem tam pár kapek. Najednou Francouz s R 16kou a bác. Směr skála. Tak jsem opustil vizidlo s úmyslem ostatním pomocí a bác. Jen jsem vylezl z auta a ustlal jsem si na silnici. Tak byla ta silnice smyklavá. Takový jemný prášek a s tou trochou vody - mýdlo. Já měl myslím nějakou Ladu 1600. Kufr jak hrom a plný. Jeli jsme z Opatije z kempu do Prapratna. V té Opatiji o ničem. Tenkrát. Ale výbava toho frantíka? Pánové já čuměl jak puk. Vytáhl : skládací zakopávací lopatku, super malý krumpáč, kladívko / paličku z umělé hmoty - takovou krásně barevnou jak byly ty barevné skleněnky (kuličky). Vytáhl takovou karimatku aby se neválel po zemi. To byla výbava!!!
No jasně že jsem si "to" musel ihned pořídit také.
V tom Prapratnu to bylo super. Já tam měl při druhé návštěvě v r. 1978 krásnou společnost. Vedle mého půjčeného kemping. vozu z autopůjčovny stály dva dvojnápravové ohromné vozy jeden za MB a druhý za Citroen DS 23. A držte se : Adriano Celentano a ten druhý byl Domenico Modugno.
Adriano Celentano (* 6. ledna 1938) je italský zpěvák, písničkář, komik, herec a filmový režisér.
Domenico Modugno (9. ledna 1928 Polignano a Mare v provincii Bari - 6. srpna 1994 Lampedusa) byl italský zpěvák, textař, herec a později i člen italského parlamentu. Je dvojnásobným držitelem Grammy Awards.
Nevím kdo pro koho byl větší exot.
Já obytňák z půjčovny 3,8 m - oni na přístřešku před obytným přívěsem křišťálový lustr. přívěsy tak 6 m.
A barevné kladívko jako já. Čili v tomto rovina. Ráno vstali a navzájem jsme se pozdravili. Prostě úplně normálně.
Nejdůležitější ale je, že toto cestování i po té staré cestě mne naučilo hodně opatrnosti, největší pazi na to mýdlo na silnici a hlavně vozím takovou tu výbavu bez které se mi "to" nelíbí. I hasičák. Život mne naučil. Nebo ten frantík ????
A dovoluji si tvrdit, že i na té dálnici přes hory je za deště velmi nebezpečno. Ten prášek z kamene je všude.

Tohle vlákno by se mohlo pomalu přejmenovat na "Dědkové vzpomínají". Jak už tu bylo od přímých pamětníků výše vzpomenuto, zbytečné je opakovat - se vším se ztotožňuji a vím o čem je řeč. Ještě přidám krátký zážitek cesty domů z kempu Punta Povile - Senj - Daruvar v roce 1979 ( Š 120, malý stan Áčko, dcera 8 a syn 4 roky ) ! Dojeli jsme nakonec až do Končanice, zde pozváni měli i možnost účastnit se místních obžínek / dožínek. V této oblasti žije poměrně silná menšina Čechů a Slováků s vlastenectvím a udržovanými tradicemi, které jím můžeme závidět ještě dnes. Tyršův dům, Sokol, v obchodech - hospodě jste se domluvili česky a rodinách zrovna tak. Byli jsme u vytržení - okouzleni jak v jiném světě, od krajanského spolku "M.Zdence" přijati i s upřímnou pohostiností a péčí, na kterou se jen tak nezapomíná.

Byli jsme u vytržení - okouzleni jak v jiném světě,
Napsal milošhr.
A já říkám - bylo to tak. Vím dokonce, že někteří navrátilci z dovolene v SFRJ byli nuceni navšívit služebny k podání určitých referencí. To bylo za to. Mně se toto kvůli příbuzenským vztahům netýkalo, ale OP + VK jsem musel odevzdat jako ostatní.

"Dědkové vzpomínají"
Fotka z rodinného alba mých rodičů z cesty do Dubrovníku z roku 1934. Musím přiznat, že je cestování trochu pohodlnější.

Tak tohle je perla, takových fotek už asi moc není..nebo je ?

Jezis.. hned bych jel. Ale sa nejspis sam, osadka auta byla zdesena i z lonske cesty po bosenske E762 :-)

Pro milošhr a ostatní:Jadranská magistrála 1934
[galerie-jadran.net]
cesta do Omiše
[galerie-jadran.net]
hlavní třída v Dubrovníku
[galerie-jadran.net]
hlavní třída v Dubrovníku od Hulča dnes
[galerie-jadran.net]

Nedělám si srandu, ale jednou s kamarádem- dobrodruhem, jsme začali nejdřív právě jen jako srandu zvažovat přestavbu nějakého starého Caru na dřevoplyn. No a co myslíte že se z toho vylíhlo, podniknout cestu našich předků archaickou jízdou, kde by se po cestě jak se nařeže a přiloží jelo jen na vlastní pohon (samozřejmě jako recese- ne na dovolenou). Docela vážně jsme se začali zajímat co by a jak by se muselo, bylo by třeba..ovšem ouha předpisy, normy, vyhlášky a vůbec s takovým vozidlem se někam na Jadran vypravit by asi muselo mít podporu a publicitu medií i třeba TV

"deda" za sebe díky..pokochal jsem se. Auto na Stradunu v Dubrovniku to je tedy rarita, dnes se tam snad nesmí převést ani kolo

mozno keby to bol veteran tak by si dake speci povlenie na ten drevoplyn nepotreboval.

Šak ještě není všem nápadům konec i tak je to velká neznámá, kdyby bylo jen na benzín, tak by nebyl problém, ale jak s emisemi a bezpečností s nutnými průjezdy městy tady k hranicím a potom v A - Slo - HR ?

...Deda ... to je kouzelné ...

deda - skutečně krása.
Víš že já jsem v r. 1934 ještě nevěděl co to je fotoaparát ?
Ta aerovka - to bylo vozítko. A do Dubrovníku.
A zde mají někteří problém jet do HR v pěti lidech.