Před 2 roky jsem se rozhodla,že vyzkouším jet celou trasu sama - Šibeník,měla jsem řidičák 3 roky a odhodlání dojet až do cíle.Manžel souhlasil,pomáhal mi s navigací,do jakého pruhu se řadit atd.,občas se sice chtěl chopit volantu,ale já se cítila,že dojedu....a dojela,dodnes jsem na tu svoji nejdelší cestu pyšná a děkuji manžovi,že mě pustil za volant a mohla jsem ujet celou cestu.a proto jelimane,ta červená je ode mě.Nic ve zlém.

To jsou mi dohady... já bych manžela za volant klidně pustila, leč on s námi k moři jet odmítá :-) Letos už má řidičák nejstarší dcera, tak kdoví... třeba se budeme střídat za volantem dvě ženské . (Ale asi ne, jak bylo uvedeno výše - na místě spolujezdce jsem víc utahaná, než když řídím sama... Akorát jí budu muset zatrhnout, aby mi do toho po cestě kecala :-)

To je fakt Jeliman, ja mám na ceste funkciu zabávaciu, nadávaciu, spomaľujúcu, predvídam nebezpečentsvo, ženy to vraj vedia lepšie, navigujem, podávam mužovi otvorenú Colu či kávu, jedlo, starám sa o deti vzadu, vymieňam CD :-). No nenudím sa ani ja.

No proste mám oči na stopkách a snažím sa hlavne , aby na neho neprišiel mikrospánok...A muž vie, že sa môže na mňa v tomto spoľahnúť. Ale asi ani by som nevedela poriadne zaspať, lebo aj pre mňa je to úžasný adrenalín.

Tak ač zastánce mužů za volantem musím říct že loni jedno auto v koloně (Opel Frontera - žádnej chcípáček) řídila ségra (45 let, papíry asi 25 let) a ač jsem celou cestu číhal na jakékoli zaváhání které bych jí na nejbližší zastávce omlátil o ústa, nepostřehl jsem jediné. Je to fakt kus od kusu. Za šest týdnů jedem znova tak uvidím, jestli to nebyla náhoda

Myslím, že kvalita řízení není od pohlaví,ale prostě od talentu. Buď to někdo umí a nebo ne. Někdo může jezdit 20 let a pořád to za nic nestojí. Ať je to chlap nebo ženská.

miskav napsal(a):
-------------------------------------------------------
> To je fakt Jeliman, ja mám na ceste funkciu
> zabávaciu, nadávaciu, spomaľujúcu, predvídam
> nebezpečentsvo, ženy to vraj vedia lepšie,
> navigujem, podávam mužovi otvorenú Colu či kávu,
> jedlo, starám sa o deti vzadu, vymieňam CD :-). No
> nenudím sa ani ja.
>
> No proste mám oči na stopkách a snažím sa hlavne ,
> aby na neho neprišiel mikrospánok...A muž vie, že
> sa môže na mňa v tomto spoľahnúť. Ale asi ani by
> som nevedela poriadne zaspať, lebo aj pre mňa je
> to úžasný adrenalín.

jsi špica, jsi moja krvná skupina, gratulujem



Upraveno 1krát. Naposledy upravil jeliman (03. 05. 2007 14:12).

tak taky musím dodat svou zkušenost . Je mi 21 let (teda až o prázdninách)a letos jedu už potřetí chorvatsko .... Dříve už v 18,5 rocích itálie kousek za hranicemi (caorle)- úplně v pohodě , loni Ivan Dolac + výlet do BIH - v pohodě a letos taky někde kolem makarské ... auto felicia 1,3mpi 50kw lpg, řidičák mám od 18.roku a 1 měsíce .... jezdím děnně - doteď ujeto asi 25000km - všechno možný + další výlety typu slovensko a 2x wien atd. Podle mě je nejhorší průjezd vídní ...pak už to je v pohodě ... a vždy jezdím jen a jen podle předpisů a nikdy jsem neměl jediný problém - tolik k mladému řidiči ...

Ano je to o tom, že někomu je to řízení dáno hned od začátku a někdo se k tomu dopracuje později nebo bohužel nikdy. Pokud děti vidí jak se rodiče chvají za volantem, tak je předpoklad, že i ony se tak budou chovat. Dcera měla loni řidičák měsíc a samozřejmě chtěla v Chorvatsku řídit. Tak jsem ji to po chvilkách přenechal. Dopadlo to tak, že po magistrále mezi Splitem a Makarskou najela za tu dobu cca 300 km. No a zpátky přes Maďarsko a Slovensko už jsem seděl "vzadu". Podle mého názoru chce to pokud je to možné co nejvíce pouštět ty naše děti (mladé řidiče) pod dohledem k volantu a rozumně a v klidu jich upozorňovat na jejich drobné začátečnické chyby. Prostě udělat ze sebe učitele autoškoly a doučit je náš styl jízdy tak aby jsme potom mohli bez problému "prospat" celou cestu do Chorvatska na místě spolujezdce.

myslím , že úplně nejlepší kombinace je , když se opravdu intenzívně jezdí hned od udělení řidičáku a ještě že jezdí jenom s jedním autem , na které si za cca 5000km už pěkně zvykne (samo že od úplně nejjednodušších situací na venkově, pak menší město , až je pak člověk celkem sžit s autem tak přidávat na náročnosti, pak dálnice a po ujetí cca 10 000km to musí mít už v ruce ...)
A co se týče chorvatska , tak úplně nejhorší je opravdu průjezd Vídní - myslím ten objezd Vídně - více pruhů, nedodržuje se tu vůbec bezpečný odstup vozidel a vytrvalé uzavírky tomu taky nepřidají a báchorka o tom jak jsou rakušáci disciplinovaní řidiči je jenom báchorka - 2 týdny nazpět jsem projížděl vídní a auto přede mnou brali na 80km/h - jel tak 100 a mu podobných tam bylo dost)
a pak klasická místa se zácpami - slovinsko (nájezd v Mariboru není zrovna nejšťastnější), ale pak už všechno je jak na české dálnici ...

nedá mi to nevložit se - junior dostal ŘP ve středu - a v sobotu nebo v neděli bude řídit, samo za dozoru manžela - žádný učený z nebe nespadl, a čím dřív začne, tím líp. Samo napřed jak výše uvedeno na vesnických silnicích, pak město a pak i dálnice. V Září pojedeme do HR, tak snad mu bude moci muž svěřit na chvíli řízení, uvidí se.

A pojedou ti vaši mladí....tak jak jste si je vychovali...a co jste jim stačili dobrýho ze sebe dát, my jsme doma auto nikdy neměli a přestože jsem si dělal řidičák až v osmadvaceti, tak jsme hned vycestovali, řidičák byl ještě teplej v kapse auto se kterým jsme jeli jsme měli půl roku, tak jsem si na ně už kapku zvykl.
Chtěl jsem tím taky napsat, že bych se jako mladej pěkně mohl.....na dovolenou, kde bych v autě seděl vedle stresujícího se člena rodiny. Můj otec už nežije a řídit mě nikdy neučil, ale dal mi mnoho dobrých rad do života a hodně mě naučil a nikdy nic nelámal přes koleno a právě vedle takovýho člověka bych si za ten volant klidně asi sedl, v autoškole jsme měli kolera, byl to magor, kterej mě peskoval za všechno a taky díky tomu magorovi jsem ten řidičák udělal na poprvý a všechny ty slečny, který jsem v autoškole střídal šly ještě na jednu zkoušku, protože byl na ně měkkej a vychvaloval je, jak jim to jde.
Takže rodičové drazí, nechte svý ratolesti v klidu řídit a sami musíte nejlíp vědět co zvládnou a co né, právě vy byste je měli znát nejlíp...
My jedeme letos teprve po čtvrtý a cestu už znám a snad žádnej problém nebude, taky bych vyzdvihl všechny fajn lidi z tohohle fóra, díky kterýmu jsme taky do Chorvatska začali jezdit, díky vašim radám a příspěvkům, který jsme tady vyčetli...takže šťastnou a hlavně klidnou cestu...ahoj K...

Já bych to řekl jinak, když pojede s Vámi, fotr bude sedět vedle něho, tak pojede co nejlépe bude umět a bude vděčný, že jste mu to svěřili a ještě se něco naučí. Horší to bude třeba v pátek nebo sobotu, když budě chtít jet na závavu do vedlejší vsi, nalitý kámoši ho vyhecují a roseká se o první strom v zatáčce, kterou na kole projížděl v pohodě.