Tulove grede a vinetou za to stoji
Cesta za,me sotolina pomerne dobra...

Je to tam fakt pěkný. Nechte si na to alespoň půl dne. Já se tam musím vrátit, protože jsem na cestě domu neměl dost času.
Cesta je docela v pohodě. Auto se jenom zapráší, jinak mu nic nehrozí. Pozor, není tam signál telefonu. Mapy si stáhněte předem, tam nic z netu nenačtete.

Dakujem vsetkym za odpoved a inspiraciu. Inac o prechode cez pohorie Dinar nema niekto info? Vdaka a prajem hlavne zdravie nech mozeme ist na dovcu.

Dnes přejezd ze severní strany. Auto (S-max) plně obsazené a zatížené (snad i přes celkovou hmotnost udávanou výrobcem), měl jsem z toho trochu vítr, ale vcelku zbytečně. Při troše opatrnosti to musí dát každý běžný osobák.

Zážitek je to krásný. Coby nadšený řidič jsem snad poprvé v životě litoval, že sedím za volantem. Musel jsem se soustředit na jiné věci, než koukání okolo. A že okolo bylo na co koukat! Trochu jsem si to vynahradil několika zastávkami, přejet to v jednom kuse jde asi jen za tmy. Možná se jednoho dne dočkám, že nebudu jediný řidič v rodině, ale kdo ví, zda ještě se mnou pak děti budou chtít na dovolenou.

Potkali jsme takových 7–8 aut, 1x A, 1x CZ, zbytek HR. Dále 2 čtyřkolky a na jižní straně na asfaltu několik cyklistů.

Auto jsme dle očekávání zaprášili, ale ne nějak tragicky, dokázal bych si představit, že bych ho hned nutně mýt nemusel. Cestou byla samoposlužna autopraonica, tak jsem tam nechal 10 Kn (na oplach by stačilo i 5 Kn) a přijel k apartmánu s čistším autem, než s jakým jsem odjížděl z domu.

... ptace ...

V srpnu jsme tudy jeli při cestě domů. Z Obrovace přes pueblo Apačů na Zrmanji a potom horem přes Tulove grede. Stojí to za to, výhledy a scenérie jsou dechberoucí. Cesta není nijak náročná, je i dost široká na bezproblémové míjení s protijedoucími, jen auto bude poněkud zabílené. Ale vyhraďte si na to dost času, podle časů u fotek jsme Obrovacem projížděli asi ve 13 hod, od Zrmanje jsme odjížděli ve 14 hod a z vršku Velebitu jsme začali sjíždět asi v 15.30

Pár fotek tady



Upraveno 2krát. Naposledy upravil raschi (19. 02. 2022 09:59).

raschi :

raschi. Foto pěkné. U nás by to na sto procent neprošlo. Loni jsem si vydyndal část cety po staré. To bylo řečí kolem toho.

Nám už děti vyrostly natolik, že mají o prázdninách vlastní program, takže jsme už 2x byli jen já s manželkou a bereme to tak, že i cesta je cíl. Takže jezdíme po menších úsecích většinou mimo dálnice, přespáváme na jednom místě třeba jen jednu nebo dvě noci, když něco nestihneme, tak se nic neděje...

V roce 2020, tedy v prvním kovidovém létě, jsme se rozhodli využít předpokládaného poklesu návštěvnosti a zajet do Dubrovníku (což by mne za normálních okolností ani nenapadlo). Takže jsme v klidu ráno vyjeli z domu, přes Maďarsko dojeli do Šibeniku, tam se prošli, vykoupali, přespali a další den dojeli do Dubrovníku. Tam jsme strávili 2 noci, prošli hradby i celé město, zajeli si lodí na Lokrum a pak pokračovali do Ploče, po cestě s prohlídkou hradeb ve Stonu. V Ploče jsme zase strávili 2 noci, zajeli si k ústí Neretvy a pak zase pokračovali se zastávkami v Imotski a Primoštenu do Brodarice. Tam jsme byli 4 noci, tentokrát klasického povalování u moře Pak jsme se cestou zpět ještě stavili na hradě Trakoščan a pak přespali kousek od něj v domku na vinici uprostřed ničeho. A pak už jen cesta domů.

Tento způsob dovolené se nám tak hrozně zalíbil, že jsme ji v roce 2021 ještě rozšířili. Opět přes Maďarsko jsme dojeli do Osijeku, po přespání jsme pokračovali do Bosny, prochodili si staré Sarajevo, přespali tam a další den přes Mostar a Blagaj dojeli opět do Dubrovníku. Tam jsme byli zase 2 noci, ale tentokrát si pro změnu vylezli na Srđ. Pak přes nejjižnější výběžek Chorvatska poloostrov Prevlaka do Černé hory do Kotoru, cestou s prohlídkou Hercegu Novi. V Kotoru zase 2 noci, tam zase výstup na pevnost. Pak přes klášter Ostrog a Bosnu zase na 2 noci do Ploče, odtam přes Zadvarje a kolem Cetiny do Omiše. Tam jsme vylezli na pevnost Fortica a pak pokračovali do Splitu. Tam jsme byli 3 noci, kromě koupání navštívili i Solin (Salona), muzeum Ivana Meštroviče, lesopark Marjan. Pak již zmíněnou cestou přes Obrovac, Zrmanju a Tulove grede do takové díry pod Zagrebem, kde jsme naposled přespali a pak už jen domů. Opět se nám to hrozně líbilo. Ujeli jsme celkem 2600km, ale nejdelší denní úsek cca 600km, takže úplně na pohodu.

raschi:

raschi: ty fotky z přejezdu Velebitu již nejsou dostupné, nešlo by to prosím obnovit, případně poslat třeba přes úschovnu? Předem děkuji.

Aha, chybička se vloudila, já to album přejmenoval. Tenhle odkaz je správný

Mám stále větší chuť se tam vydat

[www.youtube.com]

Pokud počasí a okolnosti dovolí, na Velikonoce to dám...

Taky to plánuju na Velikonoce, ale dnes mě napadlo, jestli v těch 1000 m n.m. nebude náhodou ještě sníh... :-O

Tak se tam třeba potkáme. Dle plánu bych tam měl být v sobotu odpoledne.

Ještě nemám přesný plán, ale vím, že zrovna v sobotu to nebude. :-(
Chci to jet z jihu a na severu si ještě zajít na Zir.

Zdravim, na Zir sa da dostat az na vrchol suchou nohou?
Ak ano treba i vystroj, ci staci jarmilky?

Odpověď na tento dotaz mi připomíná vtípek....ano, každá houba je jedlá. Některá jen jednou.....
No a stejné je to i s " jarmilkami", chlapci samozřejmě nazují "toníky".

Posuď sám:
[goo.gl]

Imposing wooded hill with stone peak. You have to leave highway and can reach marked mountain trail by good macadam road. Trail is going around the hill through forest and then meadow until you reach stones. If it is raining as was the case we were climbing stones can be very slippery. And on 2 places there are metal lines to help with climbing but it is not too hard. View from peak is very nice and this is relatively easy to climb with nicely marked mountain trail.
[goo.gl]

Výborný tip na zastávku cestou k/od moři/e.



Upraveno 1krát. Naposledy upravil mdr (09. 04. 2022 15:30).

Díky všem za reakce. Sám jsem si nebyl jistý, jestli se dá nahoru na Zir pěšky, ale teď už jsem. Bral jsem to jako výzvu a kdyby to nešlo, holt by to nešlo. Jedním z cílů je tam ta jeskyně na úpatí.
V každém případě by mě nenapadlo jít tam v jarmilkách. :-D

[www.google.com]
Jak tak koukám na tu fotku od mdr, ona by ta "vycházka" k jeskyni mohla skončit pěkným držkopádem do údolí. Přístupovou cestu jsem tam našel jen vlevo nahoře, je to nějaká stezka pro Winnetoua a spol. Takže opatrně.

Děkuji za tip. Asi Zir přidám do itíku cesty.

Podle popisu, který jsem citoval, je dobré mít pevné boty, ale není to žádná hrůza. V každém případě lézt tam za mokra asi není dobrý nápad, hodně to klouže.

Jeskyně je na úpatí a podle fotek snadno přístupná. Čelovku s sebou.
[mapy.cz]

Tak dnes projeto celkem v pohodě s nízkým sedanem. Spíš než o olejovou vanu jsem měl strach zda vydrží pneu.
Pokusili jsme se vyjít na Tulove Grede, ale když jsme museli šplhat po skalách a nakonec se objevily záchytné řetězy, vzdali jsme to. Na Zir už taky nezbyl čas.
Překvapila mě značka zakazující vjezd s dodatkovou tabulkou od 15.11. do 15.4. Ale na parkovišti Tulove Grede se ukázalo, že rozhodně nejsem jediný, kdo ho ignoroval.
Když jsme včera projížděli po dálnici, trochu mě vylekal sníh na vrcholech, ale to byly jiné, vyšší vrcholy.