Molat: kde se zastavil čas
Temně modré moře rozráží příď trajektu Šoltanka, který jednou denně spojuje chorvatský Zadar s malými ostrůvky na Jadranu. Ty blízké se podobají jeden druhému jako vejce vejci. Na vodě u přístavních mol se houpá spousta rybářských a pár výletních lodí. Břeh lemují bílé domečky a táhnou se až ke kostelíku na vršku. Teprve když to vypadá, že trajekt zamířil na širé moře, objeví se v dálce jeden z nevzdálenějších zadarských ostrovů – Molat. Ostrůvek ve tvaru podkovy měří pouhých 28 km². A tady jako by se zastavil čas. V přístavu je jen pár domků vlevo, pár vpravo a uzoučká děravá asfaltka, která se klikatí kamsi nahoru mezi neprostupnou hradbou červenohnědých keřů.
Po čtyřech kilometrech cesty divokou vegetací hosty vítá Brgulje, druhá ze tří osad, které na ostrově už po staletí jsou. Proti kostelu cestu téměř zablokuje lavička, na níž sedí dvě stařenky v černém. "Bog," zdraví a posouvají své sedátko, abyste mohli projet. Za chvíli už vidíte Dolní Brgulje, které tvoří přístavní korzo, hospoda Grill Papa, malý obchůdek a tucet domů.
Když sjíždíte k plážím, objeví se před vámi pohled jak z pohádek Petera Pana. Pod vámi leží jeho slavná "Never Land" - zátoka s kulatým ostrovem a plachetnice, na níž možná velí kapitán "Hák". Nad tím kopec a za ním úzký mořský průliv. A další hornatý obzor. A pak už jen nekonečná mořská vodní plocha a červené mraky roztodivných tvarů.
V přímořském domku rybář a jeho žena na uvítanou rozlévají domácí příšerně sladké víno a rozdávají čerstvé fíky. Během chvilky se zešeří a podvečerní klid vystřídá večerní "mrtvo". Jen pár světýlek na hladině zátoky a ztichlé hlasy z jediné místní restaurace hlásí: Tady skutečně bydlí lidé. Lehký vlahý vánek směrem od moře ohýbá plamen svíčky na terase, šumění vln pouze občas přehluší pufání rybářských loděk a měsíc rozpíná jako páv svůj úplněk. "Never Land" vrcholí.
Jak se tam dostat:
Trajekt pluje tři hodiny ze Zadaru, ale je nutné si místo pro auto zajistit několik dní dopředu, protože bývá plný.