mne je zbytočné chodiť ráno keď ma ubytujú až na obed,, jedine keby ma ubytovali už ráno. domov chodím tak aby som stíhal večeru. po celom dni na plaži som dáky unavený a nechcelo by sa mi už šoférovať

Chorvatsko jsem jel 2003, 2004, 2006, 2010. První tři jízdy byly od večera do rána. V zaměstnání chodím do směnného provozu a nedělá mi proto problém vydržet celou noc. Bez krátkého odpočinku to i tak nedám. Nad ránem vždycky přijde krizovka ve formě ztuhlé šíje, necitlivých rukou a malátnosti. To je ten poslední alarm těla, že se uloží k spánku. Tomu se za každou cenu snažím vyhnout (nejsem sebevrah). Stačí mi na 20 až 30 minut zastavit, sklopit sedačku a zavřít oči. Potom procházka, rozcvičení a nejlépe je si dát na odpočívadle sprchu, nebo alespoň nalít studenou vodu za krk a na obličej. Kafe a energetické nápoje mi moc nepomáhají, jen chodím furt na WC. Hodně pomáhají kofeinové tablety s postupným uvolňováním kofeinu. Ale nad odpočinek cestou opravdu není.
Cesty zpět absolvuji také na noc. Ráno počkám, až se odvalí davy dovolenkářů, pobalím věci a s rodinkou se jdeme ještě válet k moři. Večer vyrážím odpočatý a v klidu po téměř prázdných silnicích.
Největší chyba je, se dobře najíst a hned sednout za volant. Ve Znojmě jsem měl krizovku a v motorestu jsem se napral párkama s teplým čajem. Za Znojmem, mi zblblý žaludek dokázal natolik odkrvit mozek, že jse opravdu málem usnul za volantem a těch 150 km jsem klidně nemusel domů dojet.
Poslední Chorvatsko bylo na pohodu. Domluvili jsme se s domácím, vyráželi ve dvě ráno, předtím hodili od pěti odpoledne spánek a do Omiše dorazili v klidu ve dvě odpoledne. Cesta zpět začala ráno, v Plitvicích jsme v poledne sehnali ubytování, prohlédli park, v klidu se vyspali a druhý den ráno jeli domů. To byla asi nejméně únavná a pohodová jízda, co jsem zažil.
Jak je vidět z celé diskuze, každý reaguje jinak. Už před cestou si každý musí vytyčit rozumné hranice. Nikdy nemá cenu si podělat dovolenou zbytečným machrováním. Věta: "To už nějak dojedu" může být tou poslední. Přeji všem šťastnou cestu.

P.S.: Volala mi dcera, že dodělala řidičák. Nechat ji řídit, mám oči na šťopkách a neusnu tři dny.

Dobré je si domluvit příjezd na 10 hodinu potom se na nic nečeká. Kolonu nad Brelou jsem ještě nepotkal

Jiří,kolonu jsme si užili v.r.2007,od Bašky Vody.Asi 60 minut v závěsu.
Mnělo to i své pozitiva,tou pomalo jízdou jsme zahlédli to co jsem v životě neviděl.Prostě kdybychom to profrčeli tak jsme neviděli
ty skvosty.
Takhle,řídim i v noci.Ale jde o to abychom si to užili.Opakuji,na cestě k moři se "Flákejte a odpočívejte"
Alkohol až po odmoru.
[smileys.smileycentral.com]



Upraveno 2krát. Naposledy upravil Kopera (25. 02. 2012 18:33).

.



Upraveno 1krát. Naposledy upravil radek (01. 08. 2012 05:04).

Klolonu jsem zažil od Omiše až na Makarskou ,a souhlasím s Koperou že člověk vidí i to co za normální situace nemá čas sledovat.

Ještě že jsou kolony, a můžete se kochat

Kochám se já taky ,ale ne v kolonách .............Schimi

že by jarda v mládí?
[vtipy.portik.cz]

Kalašnikove, nesekla se ti klávesnice

Pěknou kolonu jsme zažili myslím v roce 2002 na rakousko-italských hranicích po zůžení dálnice na obyčejnou okresku. V sobotu v pravé poledne jsme zastavili asi 12 km před přechodem mezi skalami,nikde kousek stínu,mírně do kopce,na sluníčku hezkých 42 stupňů(podle teploměru). Popojížděli jsme tak o 1až 2auta co 20min,vylézt z vozu nebylo kam,spoustu aut začalo vařit,takže další zácpy,všichni totálně zbídačení horkem. Pár lidí omdlelo,neuvěřitelný chaos.K hranici jsme se dostali 17.10h a pak už to jelo. Tehdy jsem si myslel,že už taky odjedu akorát v " pozinkovaném spacáku". Tak to jsme se fakt pokochali. Od té doby jezdíme v noci a ještě pokud to jde tak středa,čtvrtek. Ale i pátek noc je pohoda.

Asi jsem měl štěstí. Já takovou kolonu nikdy neprožil. I když kolikrát bylo namále. Já to raději někam stočil a pelášil jsem jinudy. Mne bavilo jezdit a ne čekat.

... tak já nevím ...
dá li Pán Bůh a jestli teda na ten Jadran pojedeme, ... tak buď pojedeme ráno kolem páté ...
nebo druhá možnost ... tak kolem sedmé večer ...
a nebo ... kolem třiadvacáté v noci ... to je život ...

Není nad to, dobře naplánovat čas odjezdu.... Letos to budu muset taky konzultovat s velitelem vozu a asi bude změna. Jinak vyjíždíme v 17 hodin, ale letos bude jen k Zadaru, tak uvidíme.

já letos pojedu ve čtvrtek večer, takže naprostá pohoda, přijdu z práce, naházím věci do auta a pojedu, manželka usíná na konci naší ulice, Já pojedu tak do 02,00 hod, pak to předám ženě a půjdu chrupat, za 2 hoďky si odpočinu a cestu dorazím. Výhoda je návrat v pátek na noc, člověk přijede v sobotu kolem poledne a může a ž do neděle odpočívat

Radarus tu napsal dobrou věc, kterou taky praktikuju "...nebo alespoň nalít studenou vodu za krk a na obličej". Na každým odpočívadle si oplachuju obličej a hlavu studenou vodou, to mě vždycky dokáže znovu nastartovat a probudit z takový tý letargie. Sice na mě kolikrát lidí čumí, když odtud vylezu celej mokrej, ale co, hlavně že jsem zas čilej.

Taky jsem si zkraje myslel, že na mne čumí, jak vylézám celej mokrej. Ale byl to zřejmě jen pocit - on tam takhle vyleze každou chvíli někdo, z čehož plyne, že mezi těmi suchými tak čumí kdekdo a kdykoli.
Je mi to jedno a máčím se taky.

tak, tak, neutírat v tom teple ručníkem a nechat to přirozeně (už v autě) odpařit....lepší než nějaké povzbuvovače...

Můj známý mi vyprávěl, jak u Libouchce najel na D8, zmačkl tempomat a za 12 hodin čistýho času, dvě pauzy na ch...í, zastavil svůj Mercedes 500 před hotelem v Blanes (E), cca 1800 km. Jako řidič MKD jsem mu věřil každý slovo, tu trasu jsem jel hodněkrát . Jsou holt mezi námi draci

!?



Upraveno 1krát. Naposledy upravil ludanek (07. 03. 2012 23:05).

no 12 hodín ísť 170 nieje na chválenie ani s tempomatom

12 hodin = 150 km/h.

To jsem viděl hodně věcí .......
michal to řekl velmi korektně a slušně. Neomezená rychlost je ve kterých evropských státech na této trase? Když si to sčítnu, musel jet průměr 150 !!! A to zdržení na zastávky, sem tam kolona a jsme skutečně na 170!!! no nezdá se mi to.
Vžyť jsi řidič a jezdíš trasy jak hrom. Jak se cítíš po ujetí 1800 km? Jdeš se koupat ? Tak max do vany.
Do HR jezdíme 1000 km a jezdíme to tak za 14 hod . On jel asi také na dovolenou. A MB 500 - normální auto jako sedmička BMW. Ta spotřeba by byla jak průtokový vemtil. Tak 20 . 25 lt na 100 km. To zn . tak 4 x tankoval po 20ti minutách .................Takže jsme najednou pomalu na 200 km/hod a průměr !!!!!

1957 (11.-12. května / 1597,000 km)
1° Piero Taruffi - Ferrari 315 S spyder Scaglietti (3783cm&#179 - 10h27'47" - 152,632 km/h
2° Wolfgang Von Trips - Ferrari 315 S spyder Scaglietti (3783cm&#179 - 10h30'48" - 151,902 km/h
3° Olivier Gendebien / Jacques Washer- Ferrari 250 GT berlinetta Scaglietti (2953 cm&#179 - 10h35'53" - 150,688 km/h

A to byly vozy a to byli řidiči.
V tomto závodě se zabil španěl markýz de Portage. Můj oblíbenec. Těsně před smrtí odpověděl na dotaz novinářky : .....i kdybych dnes zemřel, prožil jsem krásných 28 let svého života.
V 18ti podlétl vypůjčeným letadlem most nad Sienou, byl čtvrtý na ZOH v jízdě na bobech. Seděl na nich celkem 3x !!!! To byli jiní řidiči než dnes . Zhýčkanci.
Nic ve zlém, já nevěřím.

Riziko nehody se nedá vyloučit nikdy. Minimalizovat ho můžu jen tehdy, pokud dodržuju všeobecnou bezpečnost. V práci za rok najezdíme cca 50tis km. Vedeme si celkem pečlivě knihy jízd a ať jsem se pohyboval kdekoliv či jakkoliv rychle (myslím tím obec, rychlostní silnici nebo dálnici - při dodržení rychlostních limitů), tak jsem si vždy spočítal, že celková průměrná rychlost za rok nikdy nepřesáhla (resp. snad jednou lehce) 50km/hod. Kraviny, které zde někteří uvádí jsou k pousmání a nemá cenu je vůbec rozebírat. Malý příklad... Pokud se budu pohybovat rychlostí 100km/h a narazím do pevné překážky, tak při své hmotnosti 80kg vydám energi, která je ekvivalentní cca 90tunám při rychlosti 3km/h. Co potom rychlost 150km a víc... Nehledě k tomu, že se zužuje zorný úhel a člověk nereaguje na vzniklou situaci v řádu milisekund... Nevadí mi, že se chce někdo zabít, ale vadí mi, když k tomu přizve nevinné...

Záleží na tom, jak velký podíl na cestě má dálnice. Jezdili jsme trasu Jičín - Clusone (990km) i s přestávkami a tankováním za rovných 12 hodin (tehdy ještě nebyla propojená D5 s A6 přes Rozvadov a vycházelo to časově nastejno jet přes Plzeň, Klatovy a Železnou Rudu, dálnici opustit v Landshutu a po B15 do Rosenheimu, dál po dálnici až do Ospitaletta a odtud koem jezera Iséo do Clusone). Ale do 130 jsme jeli jen u nás a v Rakousku. V Německu a Itálii bychom s tím byli pomalí (Italové sice mají limit na většině dálnic130, na každém čtvrtém dálničním mostě upozornění na radar, ale všichni to valili 160-180 a nikdo to nikdy nekontroloval). Jezdili jsme to Laurinkou 1,6 a těch 170 km/h se jí zamlouvalo.
V té Itálii jsem se ptal na to, nač mají omezení rychlostí, když se to nedodržuje ani v obcích, proč to jako policajtům nevadí? Dostal jsem odpověď, že by tak nikam nedojeli a že nejbezpečnější způsob je jezdit tak, jak jede většina ostatních. Policajti tam jsou proto vysazení na ty, kdo musí být všude první a vytvářejí tím nebezpečné situace, těm to pak spočítají i s tím překročením rychlosti, které jim u ostatních nevadilo. A zvlášť, když se přitom něco stane. Ohledy a slušnost na severoitalských silnicích mě (po těch zkazkách, co nás jimi krmili tady) velmi překvapily, protože byly na daleko vyšší úrovni, než u nás. Za těch celkem 8 týdnů v různých ročních obdobích jsme tam také viděli jen jedno auto přidřené na betonovém mantinelu, a to ještě kvůli bouchlé gumě při vysoké rychlosti.
Německé dálnice a silnice jsou vůbec zvláštní případ - naprostá většina řidičů se stará o to, aby jeli a neomezovali ostatní. Spoléhají na to, že ti ostatní se starají o totéž. Rychlostní limity se tam ale striktně dodržují (včetně v neděli viditelně zapomenutého omezení pro práce na silnici - značka je zákon, tak prostě se 5km pojede dvacítkou, a co má jako být?).
Nebezpečí začíná v okamžiku, kdy po několika dnech překročím hranice domů a pokračuji stejným stylem jako v Německu či Rakousku. Ta ostražitost, že jako můžu kdykoli čekat nějakou prasečinu od jiných účastníků silničního provozu, je oslabená a může se to vymstít...
Na Pelješac mi z Jičína většinou vychází průměr přes 70km/h - a v tom jsou přestávky, ani metr dálnice na našem území, A2 v Rakousku opouštím na km138, dál až do HR mimo dálnice, v HR v posledních dvou třech letech jezdím až na konec dálnice, ta ušetří času hodně, jakkoli je to nuda.
Ale, pravda, pod 50km/h se dá snadno spadnout nevhodnou volbou času průjezdu - taková dvou- tříhodinová zácpa na dálnici nebo silnici, kde se za tu dobu ujede nějakých 6 km a nejde to objet, to zvládne hravě.
Protože pochopitelně evidujeme všechny služební cesty (a pro zajímavost si podobně nechám spolujezdci evidovat i cesty do Dalmácie), mohl bych posloužit i dalšími příklady, ale to už bychom se mohli dostat daleko OT.

mirus ty keď ideš podla predpisov 1300km rýchlosťou max 130 urobíš si prestávku až 3 prestávky musíš ísť aj cez dáke mesto,semafory okresky tiež tam si za 10 hodin?

Nekomentoval jsem jízdu, pouze jsem napsal, že pokud ujel 1800 km za 12 hodin čisté jízdy ,tz. po odečtení přestávek, dělá to průměrně 150 km/h.
Nic víc, nic míň.



Upraveno 1krát. Naposledy upravil Mirus (08. 03. 2012 12:08).

Samozřejmě se jen vytahoval na kámoše s plečkou (tehdy honda accord 2i). Uletět za 12 hod takovou lajnu je možný pouze teoreticky, to auto to je schopný udělat, ale ne v běžným provozu. Kdo víc jezdíte po Evropě, dobře víte, kolikrát se to přes Německo zadrhne a jen málokdy se dá v rychlým pruhu jet víc než 130, nejenže je to na dlouhých úsecích max povolená rychlost, ale i na neomezených úsecích Němci běžně víc nejezdí, vyjímky potvrzují pravidlo. Jet např. 200 km/h lze jet jen málokde, protože co chvíli se dojede "trouba", co předjíždí (a vyjede do levýho i dost blízko před letícím Ďáblem) jen těch doporučených 130 a když se problikne, obvykle zpomalí. A ve Francii, kudy vede delší část trasy, je jen 130 a Frantíci měří o 106, viděl jsem spoustu civilistů schovaných pod mosty ve stínu se špičkovou technikou, mnohde je u nich stíhač s motorkou, který lehce dohoní každýho letce a stahne ho k čekající hlídce. A pokuty jsou nad naše český možnosti. Kdo chce závodit, ať jede, ale pokud možno jindy a jinudy, než jedu já

ludanku ! !!!

Vy jezdíte asi spíš po dálnicích ale jedna zajimavost. Po těch tzv okreskách jsem si všiml hodně takových figurin policajtů. Frantíci, kteří jeli se mnou v autě měli srandu z toho, jak jsem automaticky šel nohou dolu z plynu. Ovšem zase na druhou stranu - oběd a dvojka růžového vína - nebyl problém.