jj.. taky tu sedím už od konce září ..a čekám a čekám a čekám a čučám do prázdna

pánové nebudete věřit ale fakt zatím nestíhám
a ještě tolik sněhu nenapadlo abych se do toho pustil
- dnes v práci
- zítra dopoledne jsem na dvou školách kde školím děcka
- a ve 12.00 vyjíždím do Olomouce a dojedu večer
vydržte

Rohal napsal(a):
-------------------------------------------------------
> pánové nebudete věřit ale fakt zatím nestíhám
> a ještě tolik sněhu nenapadlo abych se do toho
> pustil
> - dnes v práci
> - zítra dopoledne jsem na dvou školách kde školím
> děcka
> - a ve 12.00 vyjíždím do Olomouce a dojedu večer
> vydržte


Spokojen?



Upraveno 1krát. Naposledy upravil ajax (09. 12. 2010 16:24).

... Zdeno ... to jsi nás teda typl dobře, že Ti nebudeme věřit ...
... ale co napsal Ajax ... tomu věřím ...
... volal jsem svýmu známýmu školníkovi ... co u nich děláš jednu z těch přednášek ... a on mně povídá ...
... " no baže , ten pan Zdeněk, ... to je panečku kapacita ... von Vám dvě hodiny ... normálně ... dokáže mluvit o Základech ochrany ... já byl v té tělocvičně s těma děckama ... tak mě to tak zajímalo ... škoda, že jsem to neznal dříf ... "

....jak jsem slíbil napadnul sníh a mezi svátky není do čeho píchout
je to zatím pouze polovička ta druhá bude zajímavější
je to o cestě kterou jsem letos podniknul na dvou kolech na ostrov Hvar.
zatím poděkování Bessymu - za mobilní spojení během jízdy
Fanky - aktuální počásí přes Rakousko
Mirusovi - objetí slovinské dálnice


Jako každoročně už asi pět let jezdím na ostrov Hvar do vesnice Ivan Dolac na vinobraní.
Letos jsem se rozhodnul podniknout tuto cestu na motorce.
Dlouho jsem se rozmýšlel, sledoval, informoval jakou si mám koupit. Nakonec stálo štěstí při mně a koupil zcela náhodně Cagivu Navigator 1000 rok výroby 2004 od známého z Bystřice pod Hostýnem.

Příprava na cestu začala samozřejmě kontrolou a servisem v Malenovicích kde byly seřízeny rozvody, ventily atd.
Následovalo oblečení.

Jelikož jsem předem věděl že po cestě mezi Vídní a Grazem zmoknu tak jsem si přibalil nepromokavou pláštěnku která se nakonec velmi dobře osvědčila.

Měl vše připraveno a sbaleno tak jsem mohl po osmé hodině 16.9.2010 vyrazit ještě se za manželkou rozloučit a pojistit na cestu.
Do poslední chvíle jsem váhal který den vyrazit.
8.45 jsem vyrazil z Holešova přes ucpané Brno do Mikulova. Tam jsem dojel v 10,00 a na první rakouské benzince jsem si zakoupil dálniční známku za 4,5 Euro. Nalepil na plexi a vyrazil.
Po cca 30 kilometrech jsem najel na dálnici a frčel. Cesta v pohodě až ve Vídni byla mokrá cesta tak jsem si myslel že už se déšť přehnal a já pojedu v suchu.
Jenže jsem se zmýlil a za Vídní asi 50 km v dálce viděl temno a auta v protisměru byla mokrá. Tak jsem zastavil pod mostem (sice se to nemá) ale nedalo se nic dělat a obléknul si nachystanou nepromokavou pláštěnku. Což jsem udělal velice dobře. Z pod mostu jsem již vyjížděl do deště. Skoro jsem nic neviděl.
Měl jsem sebou v kufru všechno na případné potíže ale tekuté stěrače nikoliv.
Tak jsem se chytnul za kamionem a viděl jen jeho obrys. Tachometr ukazoval ujeto 280 km tak jsem se díval po benzince.
Tankování no děs a hrůza celý jsem se musel odstrojit z pláštěnky,přilby, rukavic a teprve tankovat. Potom platba kartou no kapalo ze mne jak z vodníka.

Nedalo se nic dělat tak jsem musel pokračovat. Jedu a v Grazu jsem měl odbočit na Maribor. Jenže jsem to jaksi v klidu přejel a octnul se asi 40 km za Grazem.
Sjel jsem z dálnice a lámanou němčinou se ptal kde že to vůbec jsem.
Cestáři mi to nakreslili a už jsem mazal zpět na Graz.
Po už správném najetí jsem vjel dle Mirusova popisu do Slovinska
Měl jsem od něj plánek jak objet dálnici ale jaksi pršelo stále ba dokonce ještě více.
Tak jsem se díval kde bych zastavil někde pod přístřeškem a nastudoval ty odbočky a výjezdy z kruhových objezdů.
Uviděl jsem vpravo ve dvoře přístřešek tak jsem najel jako bych jel dovnitř a čekal až někdo z majitelů vyleze ven.
Za záclona se pohnula a za ní asi majitelka otevřela okno tak jsem ji v tom dešti naznačil něco jako že mi prší na bednu a potřebuji se schovat. Pochopila to a pokynula mi že si tam mohu najet.
Postavil jsem motorku a začal se dívat do plánku kudy dále. V tom se objevila dotyčná paní a jakmile viděla co studuji jen se usmála a odešla zpět domů.
Tak jsem si zapamatoval výjezdy z pruháčů (rovno,vlevo,rovno,vlevo,rovno) a už jsem byl pod mostem a následně najíždím do Chorvatska.
Celníci jakmile mě viděli ani po mě žádné doklady nechtěli vidět. Mysleli si „pusťme blázna“. Jakmile jsem vjel do Chorvatska stal se zázrak a přestalo pršet.
Najel jsem na jejich dálnici a už jsem frčel.
Jelikož jsem si sebou vezl spacák a stan tak jsem chtěl někde po sjetí z dálnice za Karlovacem přenocovat.
Ale jak bych to popsal nějak jsem se rozjel a nechtělo se mi zastavovat. Celkem jsem byl až na promočené boty v suchu.
Sem tam jsem si přes vesnice kde jsem musel jet pomaleji stoupnul do stupaček abych se trochu uvolnil a natáhnul. Oproti autu je to bezvadná věc.
Průjezd plitvickými jezery byl fantastický. Jen jsem slyšel hudbu z MP3 v přilbě doplňovanou perfektně pracujícím motorem.
Na cestu jsem si svítil jak tlumenými tak dálkovými světly současně. Sice mi sem tam někdo bliknul ale nějak jsem to ignoroval.
V Chorvatsku jsem dvakrát tankoval a to v Slunji a Sinji.
V Cista Provo jsem se stočil vpravo dolů k Brele.
Jakmile jsem uviděl moře tak jsem věděl že mám vyhráno. Cesta kolem moře v nočních hodinách byla také velice příjemná cikády sice necvrkaly ale zato je nahradily výfuky.
Po přijetí do Živogoště jsem ve dvě v noci zaparkoval motorku vytáhnul půl litru slivovice ručník a spacák a valil k moři se okoupat.

Nikde nikoho tak hadry dolů a hupky dupky do moře.
Potom jsem si sednul na lavečku co tam je na konci pláže a jal se osvěžovat a také meditovat co se mohlo stát za průser co jsem to vlastně za blázna který se dal sám na takovou dalekou cestu.
No nevím jak dlouho jsem tam seděl a popíjel ale ve flašce zbylo tak 5 cm na dně.
Nejsem nějaký notorik či alkoholik ale to jinak prostě nešlo.
Nevím z čeho jsem se ráno klepal více z té slivovice nebo z té cesty.
Ráno následovalo setkání s paní Vuinac a pak projížďka do Podgory na zmrzlinu a kolem poledne do Drveníku na trajekt.

ale to až příště.

... Zdeno ... super fotky a povídání ... trvalo to sice 1/4 roku ... ale konečně jsme se dočkali ... jak se říká ... " když Pán Bůh dopustí, tak i ...eee spustí ... "
... pravda měl ... jsem o Tobě během cesty přehled, jednak jsme spolu konzultovali telefonicky ... potom taky ty dva senzory, co jsem ti strčil do té žluté pláštěnky a druhý přilepil na hodinky ( teď už to víš ) ... jasně přes satelit ukazovaly, kde se zrovna pohybuješ ... ale právě proto, by jsi měl vysvětlit ... a to mi není jasné dodnes, když píšeš jak ses zamotal ve Slovinsku ...
... záclona se pohnula a za ní majitelka otevřela okno ... tak jsem ji v tom dešti naznačil něco ... jako že mi prší na bednu a potřebuji se schovat ... pochopila to a pokynula mi ... že si tam mohu najet ...
... mě tehdy satelit ukazoval ... že jeden senzor zůstal ... ve stodole u motorky ...a druhý byl asi 2 hodiny ... 15 metrů dál ... ( ale to necháme až na sraz v Beskydech ) ...
... jinak ... konečně komentář z cesty i s fotkami ... za mě ... píšu 1 ...

Zdeňo, parádní zpestření tohoto Vánočního času. Tak si nám připoměl, že je třeba se znova postarat o dovolenku v příštím roce. Já si teda raději dvě kola přiberu navíc, ten déšť je sv...a a já vodu v botách velice nerad. Jinak oceňuji Tvou odvahu se pustit sám, sice jen 1000 km, ale přeci jen, ve dvou se to lépa táhne. Nebýt oné "majitelky", tak jsi byl mokrý durch, dobrá duša!!! Tak si užij zbytku Vánočního času a zase někdy na viděnou !! ( a fotečky z pobytu by nebyly ???)

Zdenku,
jak píše Milan, sám jet takovou dálku - je to odvážný kousek. Ale na druhou stranu, já sám nemám rád to organizované cestování ve skupinách. To je na nic. Cestou do BLR jsem stále čekal na opozdilce ve skupině. Já měl FIAT 125 special s výkonem 110 ps , motor 2xOHC a max někde kolem 175 km/hod. Ostatní jeli Š 120 a Dacia 1300 (2x). Cesta na nic a tam na Slunečním začal ten jeden vymýšlet, že jako kemp nebude platit za všechny v rodině ale děti tam jako přijdou pěšky aby je nikdo neviděl. A to se mi již nelíbilo a tak jsem si řekl - nikdy více s někým.
Ale Zdenda pěkně popisuje cestu a trochu zážitky. Faktem zůstává, jak hezky popisuje to tankování.
Jenom třeba jak by řešil náhlé střevní onemocnění - prostě průjem? To přeci také patří k cestování. No tak do toho. Ať se pobavíme. Jak se k němu chovají - resp. chovali ostatní účastníci silničního provozu. Víme, že o určitou nevraživost zde skutečně jde.

ve středu dodělám druhou polovici
a následně odpovím na případné dotazy

To. Rohal.

Zdeňo skvělá reportáž..to si slopal tu slivovicu na pláži na Blatě?...



Upraveno 1krát. Naposledy upravil vasnivykolista (27. 12. 2010 21:54).

Druhá část
Předem poděkování paní Jitce2 a Gině

Po příjezdu trajektem do Sučuraje jsem byl na trajektu poslední co se naloďoval. Ale záhy po vylodění jsem se octnul v čele kolony která směřovala na druhou stranu ostrova tj. Jelsa,Hvar, Stari Grad atd. Před tunelem v Pitve jsem se zarazil dívaje se na značku která byla zde umístněna.

Ale co - přece to nebudu objíždět. Tak jsem se jako vždy i následné dny zařadil jako první.
Opět ty známé pohledy „to je drzost nás takto předjet“ ……..
Po příjezdu do ID jsem zastavil dole u té dřevěné budky a mazal na pivo do blízké hospody.
No a koho nevidím Gucci s manželem už tam v poklidu u kafíčka. No a za chvíli paní Jitka 2 s dcerou, takže jsem byl zdárně v cíli své cesty. První noc jsem strávil tak jak jsem si již dříve představoval pod širým nebem u pláže.

Ačkoliv jsem měl již možnost přenocování v apartmánu zvolil jsem tuto možnost kdyby náhodou pro příště abych věděl do čeho lezu.
Následné dny jsem po snídani vyrazil vždy na jiné místo.

Vrboska



– návštěva kamaráda Nikši



a dále pak průzkum již dříve poznaného okolí vzadu za kempem.


ps: starší foto

Stín borovic se střídal s kamennými plážemi jednoho z dalších klidných míst na ostrově Hvar.
Sučuraj – jednodenní výlet zpět do Sučuraje na předem avízované setkání s Tomem Fukem.
Cesta poklidná konečně jsem si opět vychutnal krásné pohledy ze sedla ( nejkásnější pohled na svět je z koňského sedla) já však měl jiné ale také dobré.
Motorku jsem nechal v přístavu a přilbu v prodejně lístků na trajekt.
Setkání s Tomem Fukem - sportovcem u pivečka. Po cestě zpět zastávka u již kdysi zmiňovaných „robinzonád“. Odbočka myslím že to bylo ve vesnice Bogomolje. Na jedné pláži nikde nikoho ale bordel no děs. Škoda že jsem to nevyfotil i ten zákaz koupání se bez plavek přišpendlený na stromě. Přeškrtnutá silueta osoby bez plavek.
Pak průzkum na další. Tam dva opuštěné baráky vrtula na elektřinu ale smrdělo to tam od lakování nějakého zábradlí a po štěkotu psa došel nějaký starý dědek a jak mě viděl se koupat bez plavek tak na mě spustil že to jako nééééééé.
V okolí nikde nikoho. Ještě začal cosi camrat o tom že mám věci a přilbu na „jeho stolečku“ v samé blízkosti pláže a tak jsem se znechuceně zvednul a odkráčel zpět na cestu do ID - dále bez komentáře.
Hvar - cesta jak již jsem se dříve zmínil po nově budované cestě přes Sv. Nedjelju.
Jsem na vrcholu své vysněné cesty - u bran města Hvar

Zastávka na jedné z dolních pláží. Skvělé osvěžení. Procházka ve městě Hvar skončila v místním kostele kde jsem měl obavu jestli mě tam pustí. Jen jsem naznačil jestli mohu dále v maskáčích ale proběhlo to v pohodě. Viděli přilbu v ruce a vysoké boty tak bez problému. Když jsem se přežehnal tak zavládnul klid a mír.
Cesta zpět tunelem do Stari Gradu pak do přístaviště mrknout co připlulo.
Horizont – Tuto cestu jsem absolvoval ze zvědavosti jelikož tam jezdili když ještě nebyl tunel hotový. Je to dobrý adrenalin a ty pohledy z vrcholu stojí opravdu za to. Bohužel nemám fotky jelikož jsem úplně zapomněl fotit. Když jsem dojel do ID tak jsem byl rád že to mám za sebou. Jinak během dalších dnů jen vyjížďka do okolí (Zavala, Gronin Dolac)
Cesta domů – následovala zastávka u Nikše ve Vrbosce a jak se tak šikla řeč už bylo poledne. Tak jsem musel zůstat na oběd. Jelikož jsem ztratil pojem v kolik mi odplouvá trajekt z asi 50 km vzdáleného Sučuraje tak jsem po příjezdu do přístavu viděl jen jak odplouvá. No nic další až za dvě hodinky jelikož prý se střídají trajekty.
Takže poslední pivo na ostrově Hvar. K večeru v Drveníku jsem se rozmýšlel co dále . Tak jsem se kontaktoval s Grigorim že bych se za ním v Trogiru zastavil a následně pak za sousedama (z Holešova) kteří mají na Čiovu dům. Ale nějak vázla komunikace tak jsem zvolil návštěvu ještě v Živogošti.
Ráno kolem deváté jsem se pak vypravil na cestu domů. V Podgoře natankoval a vyrazil.
Během cesty asi dvakrát měřili rychlost ale nějak mi to vyšlo. Před plitvickými jezery jsem nemohl zařadit. Následné zjištění že mi vypadnul čep v systému řazení to bylo to nejjednodušší opravit. Vylezl z baráku nějaký zemědělec tak jsme spolu pokecali on mi donesl starší matičku M6 a bylo po problému.
Cesta dále probíhala v pohodě a klidu. Jenže za Lučkem jsem opět zapomněl odbočit na Krapinu takže opět malé zdržení. Navigaci jsem si už nedával - ta mi dobře posloužila při noční jízdě když jsem jel v noci cestou tam. Setmění mě zastihlo mezi Grazem a Vídní. Průjezd přes Vídeň bez problému držel jsem se rady že až po přejezdu Dunajem se mám držet směr Brno.
Za Vídní mi tachometr ukazoval abych nabral benzín ale jak jistě znáte v tomto úseku až po konec směrem na Mikulov není ani jedna pumpa u dálnice. Až ve Vilfersdorfu jsem doplnil 19,5 litru (nádrž mám na 20) tak si dovedete představit co jsem si zažil.
Jinak cesta až domů v pohodě akorát přes Brno opět silný provoz.
Po příjezdu domů asi kolem 23 hodiny jsem vytahoval z garáže auto abych mohl najet s motorkou dovnitř tak jsem byl rozklepaný že jsem málem urazil zrcátko na autě. Ještě štěstí že má tendenci se ohnout a vrátit zpět.
Toš tak.

Zhodnocení:
Už bych nevyjížděl tak pozdě (v 9.00) aby mě zastihla tma.
1100 se dá zvládnout ale nesmí pršet a musí se znát dobře trasa.
Zkontrolovat řádně oblečení aby v dešti nezateklo tam kde nemá.
Měl jsem vodu jen v botách ale takový nápor deště by myslím žádné nevydržely.
Tankování na kartu vždy bez problému.
Minimálně 2 litry rezervy benzínu sebou
Tekuté stěrače sebou.

Průsery:Jednou mi spadla motorka když jsem si myslel že mám vysunutý stojan tak jsem ji nakláněl až jsem ji neudržel. Spadla na páčku od spojky a zlomila ji.Jinak nic moc.
Ale i to se stává 250 kilo udržet to není žádná prča.
Jedna ostřejší zatáčka a už jsem byl v protisměru naštěstí nic nejelo.
Závady: Spálená žárovka H3 – koupena nová asi za 20 kun v Jelse

Nedostatky : Více fotek



Upraveno 1krát. Naposledy upravil Rohal (28. 12. 2010 16:36).

... Zdeno, paráda
než jsem to dočetl ... chtěl jsem napsat, že motoristé by měli brát ze 2 litry rezervy ( benzin ) pro strýčka příhodu ... ale napsal jsi to sám ...
stejně jako náhradní žárovky ... ale ty platí i pro automobily ...
... no a fotek by se určitě našlo ještě víc ...
P.S. ... jestli nemůžeš najít tu svou co jsi fotil přes samospoušť na FKK, mohu přeposlat jinou Tvou z jiné naturistpláže ... ale to bys musel povolit Ty ...

Rohal úplně super,doufám,že až budeš mít chuť tak se stavíš až budeš mít cestu přes Buchlovské vrchy.Tam sice nejsem doma ale pod nimi bydlím už pomalu 20 let.Tak popovídáš víc,také tě rád poznám.
Snad mi pomůžeš i přesvědčit moji ženu,aby se tolik nebránila cesty na jih.

Zdeňo , ale auto je auto !!!!

to Bessy: od motorky jsem se ve Slovinsku nehnul
příště tě vemu jako dokumentaristu
na FKK nefotím ani náhodou

to vášnivýkolista: ano v Blatě u toho přístavu

to Mildous: bylo to 1100 km i se zajížďkou dalo by se říct v kuse v jednom směru
jinak jsem najel celkem 2600 km
autem to je brnkačka neprší na tebe a když je ti horko pustíš klimu i vyspat se v něm dá

to Svita: manželka když jsem ji dovezl (motorku) tak se semnou nechtěla ani bavit a teť vymýšlí kde bychom ve volnu jeli .......

to Šatava: přesně tak nikdo mi do toho nekecal a na nikoho jsem nemusel čekat
toaletní papír sebou a s motorkou se dá zajet v lese dále než s autem jinak benzinky by to případně jistily
ale během jízdy jsem neměl potřebu
nevraživost by snad mohla být jen když jsem předjel čekající kolonu na přechodu nebo někde na mýtnici či semaforech
jinak jsem si sem tam zpestřil jízdu s některýma rádoby závodníkem - z kopce a po rovince jsem ho nechal ale do kopce ....

Super reportage! Tyhle zážitky jsou přesně to, od Urlaubu očekávám A jet sám je to nejlepší, co může být, toť můj silně subjektivní názor. Sice mi z toho po týdnu začalo hrabat, ale to k tomu patří - aspoň se člověk pak víc druží s místníma...

PS: Vy pacholci motorkářští, to se vám to jede, když vám to jede samo!

Rohal napsal:
to Svita: manželka když jsem ji dovezl (motorku) tak se semnou nechtěla ani bavit a teť vymýšlí kde bychom ve volnu jeli .......

má-li to být že se někdy stavíš, jsem pro,ale dej alespoň chvíli dopředu vědět,jsem v práci od rána do večera v Kroměříži a o víkendech bývám dosti často na chovatelských výstavách.

... Ty, Zdenku ... říkáš, že co ses vrátil z Chorvatska, manželka chce na motorce všude s Tebou ... ? ...
... nedostala ona ze Hvaru nějaké avízo ... ?

to Bessy: ani náhodou, tam jsem měl přece svoji dvoukolovou milenku a na víc už nezbyl čas ani peníze

to Krysator: ano je ten přístup místních lepší když někde zastavíš než když tam dojedeš autem
ano jede dobře obsah 1000 výkon 73kW

... Zdenku ... déšť na motocyklu si dovedu živě představit ... i když poslední dobou jen pod střechou auta ... holt na to musí být ... teda to mladistvé nadšení ...

Rohale, mít tolik koní jen pro sebe! To já když jedu na Jadran, mám koní o něco méně a ještě se s nima musím dělit s rodinou

Ad Rohal: No, zřejmě slušná jízda! Taky o tom budu asi uvažovat. Zatím však pilotuju stroj o max. výkonu 1 volské síly. Sice všechno trvá o trochu dýl, než člověk někam dojede, ale zase má více večerů pro tu mezinárodní družbu... A k mořu už jsem s tím dojel taky:-). Sice nevím, zda jsem na správném vlákně, ale na 2 kolech to je, tak snad jo...

Mám ale dotaz, kolik taková mašina žere?

Jinak s motorizovnými dvoukolisty mám tu nejlepší zkušenost - těmito jsem se předpisově zliskal na Balatonu, když se naše cesty protnuly... Možná i inspirace pro tebe na další cestu?

... Krysator ... moc hezké

Že jo, taky jsem čuměl! Ovšem na bicygli tam nepojedu, bo ten má jednu nevýhodu - nedá se rychle zmizet...

... Krysator ...
... u vašich členů ... motorkářů je v historii ... kdo na čem jezdil ...
... a u Irče byla zmíněna Jawa 175 ... já myslel, že snad bývala ČZ 175, nicméně, na internetu jsem se přesvědčil, že i Jawa dělala stopětasedmy ... ač tato značka byla spojována spíše s obsahem 250, 350 a 500 kilem ...
... i já měl kdysi ČZ a taky " atyp " ...2válec 250 ( měl jsem ji rád ...asi i proto, že jsem si na ni jako student musel vydělat do poslední koruny ) ...

to Krysator:
já bych to viděl do šesti litrů vychází mi to na 5,8 ale nejsem zase takový puntikář abych řešil desetiny
zas to tolik nehrotím ale když tomu po dálnici vrzneš tak je to tak jako auto - přímá úměra
těch reportáží je mnoho na [www.motorkari.cz] vím o tom a v příštích letech se nimi budu inspirovat

to Bessy: na vojně na Tureckém vrchu jsem vyfasoval v roce 1980 JAWA 350 výrobní číslo * 000 073

... Zdeno, že se Jawy vyvážely i do Turecka vím ... který turecký kopec máš na mysli nevím ... asi někde u Cařihradu ...
... ale že jsi byl na vojně už tehdy u NATO ... to mi vzalo dech ...

Pro krysatora.....máš nějaký popis cesty na kole na Jadran? Nebo aspoň kudy jsi jel.....

to Bessy:
trojůhelník - Pernek,Lozorno,Malacky
jede se tam z Jablonového