Cestou z předešlých zátok jedeme pod olivovníky a máme úmysl navštívit domácí restauraci v Prgovu. Místo je opuštěné a je nutné se na jídlo objednat telefonicky předem, jak říkají vizitky .
Tak jen obrazová dokumentace a příště proběhneme městečko Lastovo.




No a ještě nějaká místní technika.

Lastovo
Příjezdové serpentiny od Ubli nás svezou do starobylého Lastova. Z cesty vypadá město velmi malebně a zajímavě položené ve svahu.
V horní nejmodernější ulici je banka, obchod, několik restaurací, zmrzka, suvenýry. Ulice končí kaplí s lavičkou , kde domácí klábosí, tržnicí pod stromy a sjezdem se superuzoučkými serpentinami do dvou zátok. Lučica a Mihovil.
Ve spodní části města je druhý obchod. Takový koloniál pod obřím stromem, v jehož stínu jsme vysedávali s domorodci. Kousek od něj je informační centruje suvenýry a velmi svéráznou a milou paní.
Samotné městečko je milé ale neodvratně zde hlodá zub času. Je to škoda.
Výstup nad město k meterologiské stanici nám nabízí jako bonus scenérie zapadajícího slunce.

Ještě město .



A už sjíždíme do zátok . Nejdříve Mihovil. Nejsou tu apartmány,pouze restaurace, molo, mini pláž. Koupání není tak bombastické ale dobré. Hic je hic.




Hned vedle je zátočinka Lučica.
Tady je plno apartmánů, žádná pláž a špatně se tu parkuje. Úbytko zde internet nabízí hojně. Za mě to není úplně to pravé ale taky je tu pěkně.


Od rybáře na předposlední fotce jsme dostali rybky a tak budeme mít prima večeři.

Pěkně nám to tu dávkuješ. Jen tak dál.

Krásné Lastovo,krásné fotky.Taky jsem se tam před lety procházel,rád bych se tam ještě někdy podíval.M.

Fotky z Lastova 2008

M.K to jsou profi fotečky. V minulosti mě i Vaše fotky inspirovaly.

Zahajskej to je lenost a proto to tak trvá. Než něco naklepu, než vyberu snímky, které se mi zdají, že nejlépe vystihují místo z více stran. No a teď mi právě s hotovým příspěvkem klekl počítač.

Vranko, neozývám se tady na vláknu...ale pozorně koukám a čtu - a nechávám se hladit sluníčkem...super relaceR.

... Vranko pěkně nás škádlíš ...
... M.K. ... profesionální fotky ...
tomu říkám relaxace ...

Tak Ahojte.
Teplá zima mě zpočátku těšila tím ,že jsem nemusela jezdit topit domého rodného domu. Jenže radost byla předčasná a tak jenom makáme a makáme. Proběhly nějaké stavební úpravy které jsem tu s některými z Vás konzultovala no a pak práce jiné. Tento týden jsem musela s matkou k lékaři a na druhý den jsem již byla k o .Dnes jsem konečně vylezla z postele a tak sedím u počítače.
No a taky nám hardisk vyhrožuje a v rámci zálohování mi aktivisté vymazali vybrané a upravené fotky do fóra. A já jsem tak líná.



Ale už jinak. Další místečko je Záklopatica.

Moc pohledná jak z vyhlídky na hlavní silnici. Tak i z blízka. Tak i z blízka.

Osada nemá žádný market ale má prodejnu ryb, Několik pobřežních pidi hospůdek. Na to kolik se tu vystřídá lodí úžasně čistou vodu.
Toto foceno přímo z mola asi metr od břehu.




Záklopatica se mi líbí a možná bych si dovedla představit tu i bydlet. Je pravda, že poležení je jen na betonu nebo na koncích zátoky na kamenech.Nejlépe poslední dům na pravo u samotného průlivu mezi ostrůvkem. Sice tudy přijíždí všechny lodě ale přece jen tu jsou dobré možnosti. Nebo přeplavat na ostruvek ve středu zátoky a tvářit se jako na opuštěném ostrově.
Vpravo pohled na Korčulu a Pelješac. Taky tu bydleli Čeští i Slovenští turisté. Je vidět ,že mají vkus.

A již fotodokumentace.
Pohled z příjezdové cesty na levou stranu zátoky. Stavební práce v plném proudu. Letos jistě přibyly tady alespoň dva apartmány.


Ostrůvek chránící zátoku a sedící si pěkně uprostřed.


Pravá strana zátoky.



Koupání v průplavu bylo dokonalé.



Trošku netradiční posezení.


Pohledem ze silnice nad Záklopkou na Mihovil v dálce se přesuneme jinam.

Mapa nás vede do KRUČICE.



Z hlavní cesty sjíždíme na polňačku a posléze chodníčkem. Není to úplně nejblíž ale celá pěší pouť vede relativně porostem a tudíž vedro není tak nesnesitelné. Hloupé je parkovat auto někde v lese mimo ale tady je to běžné pokud člověk nemá vodní přibližovadlo.Takže lodí pohodička.
Dokonce zátoka má i ubytovací apartmán.
A vyrážíme.



Boží klid ,romantika, pozvolné moře. Opět hojnost místních vodních travin. Je to tu běžné téměř všude kde je mělší voda.Na právém břehu je dále od pláže ještě jedno obydlí ale dostupné pravděpodobně jenom vodou.


Zapomněla jsem prozkoumat jestli toto nebyla náhodou studna.


Říkali jsme si,že možná na levé straně za zříceninou byl ještě jeden chodníček ,možná kratší ale nechtělo se nám to zkoumat.

Dnes tu máme moderní Pasadur s mostem . Asi nejmodernější místo ostrova ale koupání mě tu neláká. Restaurace, hotely vyráží se odtud na lodní výlety. Místní hotelová pláž na Velo Lago byla zavržena a jedeme na Malo Lago. Cestu podél moře lemují i velmi luxusní domy ale končíme na samotném konci cesty s výhledem na Prehodišče.



Muž půl dne marně lákal ryby na udičku a sýrové těsto dle doporučení. No a já pod touto borovicí s mořem na půl kroku si užívala dvě v jednom. Byla jsem současně na mysu Na Vola na Lastově a S Marlenou de Blagi na Sicíli. Léto dvakrát. Maximální pohoda. Moře průzračné a co víc si přát. Jen to ,že každý příběh jednou končí a na další půlden měníme stanoviště.
Teda mimo jiné jediný mužúv úlovek mezi kameny sežral krab a jak ho chtěl lapit tak skončil rukou na ježkovi. Takže místo nubianu natírat rajčaty. Ale kraboš tu rybu vážně sežral, neřád.

Dnes se vydáme na opačnou stranu mostu v Pasaduru a to Vejo Lago a pláž Jurjeva Luka. Za mne tato pláž nikoli, mám pocit že je to samá stavební suť. Celá zátoka je taková jakoby opuštěná díky pustým domům po armádě. Byla tu dokonce i nemocnice. V samotné zátoce kotví poměrně hodně lodí. Je tu úplně vybydlená kaplička Sv.Juraje. Zato konečně v okolí opuštěných domů nalézám keře vavřínu a tudíš si mohu s klidným svědomím natrhat zásoby domů. Předtím jediné které jsem viděla byly na náměstí v Lastovu a v Pasaduru.
Jezdí tu rybáři na protější stranu zátoky. Auto jsme nechali téměř na začátku zátoky ,báli jsme se neboť máme nízký spodek a cesta byla hodne rozježděná v jednom úseku na začátku. Takže opět pěšky dookola zátokou ale jako procházka je to pěkná.

.

Poslední předchozí fotka je z ohybu zátoky.Odtud se dá dojít pěšky do zátoky Kremena. Šli jsme jakoby kratší stezkou jelikož mě sužuje nevolnost.Proto nemám ani moc fotek ale cesta lesem byla pěkná lesní stezka. Pokud bychom šli delším chodníkem, došli bychom pravděpodobně až za bunkr pro lodě přímo na pláž. Kratší stezka vedla přímo dolů k moři ale nedovedla nás až na pláž. Dál jsem odmítala chodit a tak jsme se vrátili.
V zátoce kotví hodně jachet.



Na posledním snímku je pláž v dálce ale jaká je doopravdy nám zůstalo utajeno. Tak příště.

Ještě mapka pro orientaci.

Nyní se podíváme z Ubli do bývalých vojenských prostor. Fascinující zátoka Duboka a plot na cestě.





Parkujeme a prolézáme plotem kde před chvílí vyšla skupinka italských mladíků. Jak se tak procházíme areálem je jasné proč je zaplocen. Pasou se tam krávy a tím pádem já už nejdu dále a lelkuji okolo opuštěných domů. Našla jsem nádherné červené fíky.
Něco málo fotek z tohoto místa a hromada fíků přibívá na zemi. Jenže jak je dopravit do auta? Vracet pro něco se mi nechce, co kdyby se nějaká kráva vydala za mnou. Oblékám si tedy šaty naruby a fíky si nesu v sukni jako v ošatce. Co by člověk neudělal pro tuto dobrotu. Objevuje se můj ztracený muž a vracíme se k autu.



Vedro je nesnesitelné a tak ješte projíždíme o kousek bližším areálem Zlepolje, kde snad byla kompletní kasárna. Opuštěných domů je tu dostatek, možná i nějaká opravna lodí. Vedro nás zmáhá, nebaví mě ani fotit a tak se jedeme koupat domů do Usky.

Opět vyrážíme z Ubli ale tentokrát se jdeme koupat. Nejdříve zátoka Záglav. Zdálo se mi, že je zde zvětší počet rodinek s malými dětmi. Pohled na samotnou zátoku, pohled na Ubli v dáli , pohled na Pasadur s přijíždějícím trajektem.



Místo přes parkovací plácek od Záglavu je orientované směrem k „průplavu“ kterým se připlouvá na Lastovo. Je hustě obležené italskými turisty.


Zůstáváme na samotném mysu Cup a je tu nádherně. Mini laguna mezi balvany je úchvatná a celkové výhledy mají těžkou romantiku. Co víc si přát. Dokonalost sama. Neodolám bělostným valounům které potom tahám pobřežím. Pokoušíme se jít skalnatým pobřežím podél moře. Válí se tu plno nádherných vybělených kmenů , což jsem jinde než na Lastovu neviděla. Samo, že malá dřívka omleté slanou vodou putují k valounům. Poslední ostrovní suvenýr.


Jsou tu roztroušené stany a zapáskované lokality za účelem nějaké eko akce. Skály jsou stále strmější a musíme nahoru na stezku. Při mé skleroze jsem si doma zapomněla v mapce míst k vidění označit Bjele stjeně, kde jsme možná mohli dojít. Alespoň nad ně z hora. Nebylo nám souzeno. Škoda

... krásný seriál ...

Pecka.To je přesně to,co hledám.Klid.Málo lidí,atak.Na 2015 začínám zvažovat návrat...:-)

Jo jo Petře a pak bude reportáž z přilehlých ostrůvku . Už se těším.

Opravdu by to chtělo i tu loď a okouknout to z druhé strany. Oryy nám třeba něco přidá.

Po rajském koupání ještě jedeme na heliport. Pěší výšlap na nejvyšší horu už nestíháme tak alespoň vozem.
Ano cesta do nebe. Nebo za horizontem skončíme v moři? Zajímavý pocit.



Litujeme, že jsme nejeli o den dříve protože krajinu halí opar a výhledy nejsou dokonalé. Ale i tak dík.
Pohledy do tří světových stran.

V noci se zvedá silný vítr a tak balíme a cestou nás provází déšť. Moře si nás pěkně pohazuje a zvažujeme postup další cesty. Čekají nás některá místa na Pelješaci, která chceme po létech navštívit a pak směr Dubrovník a vesnička Orašac ale to je již jiná kapitola.



Ještě snímek jednoho místa cestou tam a zpět. Ale sluníčko určitě čeká na pevnině.

... pěkné ... a s barvou moře je to přesně tak ... svítí, je modré ... nesvítí, je zasmušilé ...

Zdravím Vás tu všechny po dovolené :-) pomalu začínáme přemýšlet o příští dovolené a ostrov Lastovo nás z Vašich vyprávění přímo uchvátil. Rád bych tedy touto cestou požádal o případné kontakty na ubytování na tomto ostrově prostřednictvím SZ. Děkuji.

Tak , aby se trošku zkrátilo to čekání na dovču přidám něco z loni.

Jen tu mám připojenou synovu mechanickou klávesnici a zatím jsem na ní nepsala, tak je to trochu zmatek.

Po jiných místech jsme opět loni dorazili na Lastovo.

Jak jinak než z Korčuly a přístavu Vela Luka. Jenže jsme klasicky nic neplánovali a tak večerní trajekt byl náš. A to doslova a do písmene. Nalodili jsme se jako jediní na trajekt ze Splitu. Ještě že na nás nezapomněli. Blížil se trajekt a mi stáli jako dvanáctí v řadě. Tak si čekáme, až se to rozjede a přijde maník a prý Lastovo a máme vyjet řady. Na lodi celkem šest aut, no nevídáno.
Tmavý horký večer, obloha posetá nekonečným množstvím hvězd. Jak jsme se blížili k ostrovu silná vůně pryskyřice a jiných vůní.Nad hlavou mléčná dráha, v dálce lehké blesky na horizontu.No prostě nečekaný zážitek. Takže skvělá volba doby přepravy na ostrov.
Mimo jiné Lastovo je jedno z míst s nejlepšími podmínkami ke sledování oblohy a hvězd.
Nejdříve jsme si zajeli do Skrivené Luky k samotnému moři na kochačku a uvažovali, jesti nebudeme spát na pláži.Pak jsme se vrátili ale do kempu.
Tam nás přichýlili i tak pozdě, jen v noci nás bouřka zahnala noc dospat v autě. Spali jsme jen pod širákem, jelikož se nám již nechtělo stavit stan. Byly to jediné dešťové kapky po celou dovolenou.
Kemp by již nutně potřeboval finanční obnovu co do zařízení sociálek, tak nové chlazáky. Ale stejně je to o lidech a pokud budou prasata tak je to na nule. Jinak pohodička a vstřícné jednání. Jen nás nově ráno mezi stany navštěvoval kohout a tři kačeny. Krmení domácí zvěře.
Tak již obrazem.Večerní Vela Luka

Trajekt

Vítá Vás kemp Skriveni

Rozcestí do kempu.

Navštívili jsme místa již nám známá, ale i nová na tak malý ostrov. Stále je tam ale plno míst co jsme neviděli.

Ještě domácí společníky a již do Skrivené Luky



Luka mám moc ráda a to pohledem ze všech světových stran.





V centru zátoky stojí osamělý dům a můj favorit. Zdá se ,že není trvale obýván ale zahrada kolem je opečována a celkově se o okolí někdo stará. V zahradě je i další stavení, kde jakoby bydlel nějaký člověk co se o vše stará a majitelé žijí někde v Jižní Americe.To jsou jen mé dohady. Taky na pozemku stojí kaple a tudíž se k ní není možné dostat.Marně jsem na mapě hledala jak se k ní dostat.

Ani naši blízkou Usku nemůžu opomenout. A tak jak zhora, tak pohled ze skal na plážičku a pak zase na skály.
Tím, že je hodně hluboká tam zajíždí večer byvakovat dosti jachet. Taky je láká bohatý podmořský život.
Poprve jsem tady šnorchlovala a viděla tolik věcí až jsem nechápala. Dokonce byla na pláži plechová bečka na smetí a samotná pláž byla více uklizená než předloni.Stejně ale převaha lidí okupuje skály po obou stranách než samotnou pláž.

Nedělní výlet do výšin. Tentokrát není opar a tak je to jiná kochačka.
Začínáme na letišti.








Upraveno 2krát. Naposledy upravil vranka (30. 01. 2016 07:28).

Na kopci nad letištěm je nějaká betonová stavba a tak se vydáváme cestou necestou k vojenské pozorovatelně.





A tak pozorujeme.

A pokračujeme na nejvyšší horu ostrova někdy Hom někdy Hum uváděný.

Ještě před samotným vrcholem odbočka v pravo do bývalých vojenských budov.






A jdeme nejvýš.









Vypadá to podle stavebního materiálu kolem,že se kaple dočká oprav.
Ještě mrkneme z hory na městečko Lastovo.



No a to už valíme směrem dolů.

Oblíbený mys Cup.
Tentokrát pořádně divoký neboť moře řádně vlnilo a doráželo na břeh.







A pokračujeme výšlap nad útesy.
K moři pod útesy se nedalo sejít ale na konci stezky je plácek ,taková malá ohraničená pozorovatelna.
A pohled na ostrůvek z jiné strany.







Útesy z trajektu.