Taky jsem měl šlehačku na dortu po 1060 km a 16 hodinách mě o půlnoci poslali na 20 km objížďku přes Pardubice. Hlavně že jsme dojeli OK.

atnarfus napsal(a):
-------------------------------------------------------
> Kdyby jsi to nahlásil, už by to tam nikoho
> nehnalo. Hustota chyb v mapách má Waze tak
> desetinovou, proti HERE. V každé mapě jsou chyby a
> stále se najdou jedinci co někam vjedou podle
> navigace zcela ignorujíc místní úpravu.


Jezdím podle Here a musím zatím zaklepat, chyba jen jednou před lety v Bosně, spíše jsem to přikládal neprobádané oblasti.

Sme doma, dobrodružstva na ceste, ale aj na dovolenke opäť dosť. Niečo už som písal v hustote provozu a počasí v HR.
Cesta tam 25.8., 18.45 z Prešova okolo Miškolca, Budapešti, Osijeku, cez Bosansku Gradišku, R411, M15, Livno do Čelina Zavode. 7 ľudí, dve autá. Citroen Berlingo, 2012, 1,6 HDI, 55kW - 4 osoby, nabalený kufor, WV Golf, 1,6 TDI, 77kW, 3 osoby, menej nabalený.
Prestávok požehnane, spolu asi 12. V Livne vyše dvoch hodín - nákup, káva, dotankovanie. Hustota prevádzky nás neovplyvňovala, kontrolou na hraniciach sme prechádzali 3x, najdlhšie zdržanie Aržano cca 15 min. Predtým ani nie po 5 min. Striedanie vodičov podľa únavy, spolu 4. Šoféroval som čo bolo treba Berlingo aj Golf. Po diaľnici Golf vpredu, má tempomat, Berlingo sa prispôsobovalo.
Spotreba Berlingo 6,2, Golf 5,5. Priemerná rýchlosť podľa počítača v Berlingu 80km/hod.

Späť 3.9. 12.15 z Čeliny. Plán bol skôr, ale ratolestiam sa nechcelo vstávať a vyše hodiny sme hľadali pas najmladšej účastníčky. Všetko už bolo v autách, tak sme všetko vybrali von a preberali kus po kuse oblečenia a ostatných vecí. Bol odložený na dobrom mieste, aby sa nestratil a aby ho neukradli. Len osoba, kt. ho tam dala na to zabudla.Bola nedeľa a
chceli sme nákup v BiH. Na nete som zistil, že v Bugojne je otvorené celý deň. Preto som upravil cestu.
Čelina - Tomislavgrad - Bugojno - Zenica - Šamac (hranice) - okolo Osijeku, Budapešti - Prešov.
Pri štarte začalo pršať, miestami výdatne a bolo 19stupňov. V Cista Provo 14. V Bugojne 10. Z Bugojna sme odchádzali o 16.30 (70 min. pauza). Cesta po zákrutách bola pomalá, ale myslím si, po Zenicu 50 km potom už nebudú kopce. Po Zenicu pomalé, myslím, že vo Vitezi kolona cca 15 min. a potom znovu kopce. Žene už bolo zle zo serpentín. V Zenici prestávka na malú potrebu a bola z toho káva plus nákup v pekárni, spolu asi tri štvrte hodiny. Na hranicu v Šamaci sme došli potme pred 21.00. Tu ma skoro vystrelo. Šora, kt. som dovidel mala asi 2 km. Kto to tam pozná vie ako sa to na bosanskej strane pred mostom cez Savu kľukatí k colnici a potom k Chorvatom. Napchaté kamionmi, osobné autá sa to snažili obchádzať, ale je tam úzko, autá v protismere nemali ako prejsť. Starosť som mal nielen o naše auto, ale ešte o dcéru a Golfa. Musím uviesť, že veľmi pomohli (aj po celej ceste) vysielačky. Celkové zdržanie necelé dve hodiny. Poučenie - nechoďte na tento priechod z BiH v nedeľu večer. Potom to bolo už rýchle. O 23.00 sme sa dostali cez hranice do HR. Na diaľnicu, cikpauza plus dcérine avízo - ešte chvíľu potiahnem a dosť. Tak som posadil syna za volant v Berlingu a snažil sa oddychovať. HU hranice cca 15 min., kamiony a pred nami ukrajinská dodávka, kt. lustrovali. Po pol hodine výmena, otec do Golfa, dcéra spať a po Budapešť sme so synom ťahali 150 - 160. To sa zmenilo, keď začalo pršať. M0 okolo Budapešti pomalšie a potom syn avizoval, že má dosť. Po chvíli sa ale prebrala slečna, znovu striedačka, otec do Berlinga, dcére do Golfa, syn oddychuje. Tak sme to dotiahli domov. Ráno 6.20 zaparkované, 6.45 v posteli. Túto cestu si už nevyberiem. Na Banja Luku a potom HR po dialnici na Osijek by to bolo oveľa rýchlejšie.
Spotreba Berlingo 6,1. Golf neviem, dcéra trochu pospala a poobede bežala do BA.
Používal som google maps, v BiH offline. v pohode. Niektoré novoty napr. Konzum v Bugojne mi to nenašlo. Ale predtým cez notebook ano. Takže som vedel, kde to je.
Prajem všetkým kt. sa ešte vrátia alebo majú celú dovolenku pred sebou Sretan i siguran put.

... Ĺubo ... živě to vidím ...

Tak včera návrat z M. Lošinu - 916 km, ráno odjezd v 8:30 a návrat dom v 19:30 hodin, motorka to zvládla na 1***, naše pozadí taktéž

Tak jsme zpět. Odjezd ze Žuljany po šesté ráno, v Neumu tankování, drobný nákup kalorií a tekutin na cestu, skenování občanek (tři minuty zdržení, z toho dvě před námi odstavovali nějakého Itala v Baboláku), pak Ploče - Karamatići a na A1, cesta dobrá až po Sv.Rok nad ním déšť, omezení často na 80, ze kterého si nikdo nic nedělal, tekže nebylo třeba ani pouštět stěrače, zvládly to ty tekuté. Hlášenou mlhu mezi Otočacem a Brinje jsme už nestihli. Od Demerje už jen přeháňky, od Đurmance další déšť až po Videm, dál sucho. V Halbenrainu koupená pickerl na dálnici, v Hainfeldu u Ilzu tradiční zastávka na Wiener Schnitzel a ještě jsem nevěděl, kudy to pak vezmu, jestli na St.Pölten, Krems a Slavonice, nakonec ale padlo rozhodnutí jet přes Vídeň: průjezd hladký, jen jako obvykle Dlouhá Brtnice - Stonařov tři semafory, kde jsem ani jednou nestihl zelenou, stejně tak v Kopidlně i v Úlibicích. Tak či tak jsme dorazili zhruba půlhodinu před půlnocí.
Jak jsem psal jinde, tabulku vyplním a vyvěsím později.

EDIT: vkládám tabulku s údaji cesty




Upraveno 1krát. Naposledy upravil Hill (08. 09. 2017 22:11).

To je aspoň hlášení!

Chtěl bych se zeptat, jak vypadá cesta přes Poysdorf a Vídeň.

Vídeň od křižovatky Kaisermühlen na jih místy o pruh méně, ale v pohodě průjezdná v obou směrech (projíýděl jsem naposledy ve čtvrtek odpoledne). Dál ve směru Poysdorf a opačně nejezdím, ale podle ASFINAG od 16.9.2017 05:00 má být bez omezení průjezdný i tunel Hirschstetten a jiná omezení se zatím neuvádí.

EDIT: doplněn odkaz



Upraveno 1krát. Naposledy upravil Hill (10. 09. 2017 20:28).

Tak jsme bohužel taky už zpět. Cesta tam, Š Rapid 1.2 77kW TSI, jel jsem 23.8 v 4:30 z Hrádku n. Nisou k M. Boleslavi a pak po 38 Jihlava, Slavonice, přes Rakousko na Báden, Ilz do Slovinska na Gornju Radgonu, v HR u Varaždinu na A4 u Zágrebu na A3, exit Kutina do Poljany, tam přespání,(mám tam po mamce rodinu). Průměrná spotřeba 6.2/100km, rychlost nevím. 24.8 pokračování Stará Gradiška, Banja Luka, Jajce,Kupres,Tomislav Grad, Aržano, Šestanovac,Zadvarje až Tučepi. Podle Vrbasu se mi cest líbila víc než loni hned za Banja Lukou do hor.V cíli za 5.4/100km. Pobyt v Tučepi na 9 nocí a když řeknu super, tak je to slabé slovo. Moře 25° +- nějaká desetinka, měřím teploměrem do auta s venkovním čidlem, má trojůhelníkový tvar a do žádného auta se mi nehodil, (nevhodný dárek). A poprvé jsem měl auto v garáži. 2.9 v 8:30 Cesta zpět stejnou trasou zas do Poljany, pár kilometrů před Banja Lukou začalo pršet, nic dramatického ale na silnici dost velké kaluže, za Banja Lukou už byl déšt' slabý. 2 noci v Poljaně a v pondělí 4.9 cesta domů až do Ilzu stejná jako tam ale pak přes Wien kolem 14 hod v poho průjezdná, Znojmo, Jihlava a pak už zase stejně za 5.8/100km. Za dovču jsem najel 2403 km v průměru za 5.7l/100km. Dálnice a silnice pro mot. vozidle mi spotřebu zvyšují. Lišku jsem vyměnil za Zdenku protože si ze mě dělá srandu. Nejhorší cestování je po našich silnicích a to nejezdím po hopsaštráse D1. Jen ještě obavy aby nepřišly dodatečné náklady za cestu. Tak jak jsem poslouchal Zdenku, tak by mi nevzali jen ŘP ale zrovna rodný list i když jsem se snažil jet v rámci pravidel. Tak přesné záznamy jako Hill si nevedu ani nepotřebuju. Jestli ten nahoře, manželka a zdraví dá, tak zase za rok.

Na pár dnů jsem se ještě vrátil do Chorvatska, na Istrii do Poreče. Cesta ve středu odpoledne přes J. Hradec, Novou Bystřici, Horn, Vídeň, Graz, Maribor, Lublaň, Koper, Portorož a Novigrad naprosto bez problémů. V Heidenraichsteinu jsem musel kousek zákazem, opravují silnici a nějak jsem asi minul značení objížďky. Večer po sedmé hodině ve Vídni pohodový plynulý provoz. Před Grazem pořád opravují dálnici. Dál až k moři je to bez omezeni a komplikací. Jen kolem Mariboru mne překvapila hustota provozu. I o půlnoci byla dálnice plná aut. U Lublaně už jsem jel skoro sám.

Rakouskou známku jsem koupil v Hornu na OMV. Slovinskou přímo na hraničním přechodu Sentij. Jsou tam vpravo budky kde sedávali celníci a tam je nonstop prodej. Ani nemusíte vylézt z auta.

Legrační komplikací jsem řešil v Portoroži. Chtěli jsme si ráno chvíli zdřímnout v Pirani, tam ale nebylo volné jediné místo na parkovišti. Přejel jsem vedle do Portorože na menší placené parkoviště. V šest ráno jsem chtěl zaplatit parkování a pokračovat v cestě. Ale ouha, automat nabouraný a nefunkční. Na něm cedule, že se má platit vedle u bazénu. V šest ráno nikde ani noha. Obešel jsem to okolo a narazil na někoho místního a ten mi poradil, že mohu zaplatit na recepci hotelu. Našel jsem recepci, když jsem recepci našel a zaplatil, zkusil jsem vyjet z parkoviště. Stejně mi to psalo, že nemám zaplaceno. Až pak jsem si všiml že je tam tlačítko a intercom. Tomu na druhém konci jsem popsal svou anabázi a konečně byla závora nahoře a já mohl z toho zatraceného parkoviště.

První záříjový týden v Chorvatsku, víceméně posezonní klid. Cesta tam v noci 1./2.9., prakticky celou propršelo, u moře pak bouřka a průtrž mračen. Přesto cesta bez omezení a bez kolon, sice trochu pomalejší (80-120 km/h po dálnici), ale nikde žádné zdržení. Trasa optimální: ČT-Čadca-Blava-M15-M1-M85-M86-86-Lenti-M70-starý Goričan-A4-A1-Posedarje-Pag.
Na schengenské hranici Letenye-Goričan před námi pouze linkový autobus Regiojetu, i tak jsme dojížděli s obavami, že budou kontrolovat a skenovat všechny jeho cestující, takže si dost počkáme, ale vtom autobus vrátili a on se otočil zpět (neznámo proč), takže jsme najednou byli na hraničním přechodu sami. Sympatické mladé celníčky HU a HR si jen promnuly naše OP v prstech a odmávly nás, takže veškeré zdržení cca 1 minuta.
Žádné zdržení rovněž na Lučku (ENC), pak jen krátké zdřímnutí a hajdy k moři. První den na Pagu silná bouře a liják, ale moře teplé. Další dny již slunečno, 25-28 st., moře cca 23-24 st.
Zpátky 9.9. odpoledne, příjemné počasí na cestu (nepříliš teplo, lehce zamračeno). Na Lučku Waze i HAK hlásí 4-kilometrové fronty směrem k Zagrebu, přesto pokračujeme po A1. Než tam dojedeme, fronty se scvrknou na asi 1,5 km a my projíždíme Demerje bez zastavení (ENC). Po příjezdu na starý Goričan (po západu slunce) zjišťujeme, že jsme tam naprosto sami. Opět promnutí občanek a odmávnutí, jak HR, tak HU celníky (sledovali v PC jakýsi zápas či co, tak jsme je vyrušili). Zpáteční cesta stejná jako tam, pouze malá odbočka z Lenti po 75 na Redics (mnohem lepší asfaltový povrch silnice). Opět nikde žádné zdržení. V Maďarsku jednou cestou tam a jednou zpátky spatřen u cesty vůz Rendorsegu (policie),vždy z dálky viditelně označen červeným majákem, takže spíš jen dohled nad bezpečností provozu, protože nikoho nezastavovali.
Dle Waze zvýšená pozornost v Zalabakse a také mezi Lenti a Redicsem, kde jsou stacionární fotoradary. Jinak žádný problém či omezení. Na nadjezdech M86/M85 nespatřen žádný "měřič rychlosti". Po přejetí HU/SK hranice v Blavě vozidla svedena do jednoho pruhu a rychlá vizuální kontrola vnitřku kabiny policistou, který si dovnitř pouze posvítil baterkou a následně nás odmávl, takže (v našem případě) bez zastavení, pouze zpomalení. Návrat domů po 12 hodinách, čistý čas 10,5 hod. jízdy.
Jedna zvláštnost: u moře tentokrát nebyli komáři (v předchozích letech ano), zato v Goričanu (i Letenye) mraky a útočili na vše živé, co se jen trochu hýbalo, anebo i ne. Vřele doporučuji na této hranici nevystupovat z auta ani tam neotvirat dveře či okna auta, a to v jakoukoliv denní dobu, jinak hrozí masivní atak komárů Toto však byl jediný nepříjemný incident během cesty. Jinak vše OK .

Tak to jsme se možná někdo potkávali. Já vyjížděl ze Staré Novalji okolo 10 hodiny 2.9., již v noci přišla bouřka, ráno kroupy jak třešně. Cesta domů nic moc, pršet přestalo až u Linzu, Hraniční přechod Macelj bez problémů, žádná velká kontrola se nekonala, trochu zdržení na mýtnicích, když jsem ale viděl tu frontu na Lučku pro platby v hotovosti, nechápal jsem ty lidi, takže klasika, platba kartou a čekačka max. 5 minut. Spíš se tvořily zácpy v místech, kde jsem je vůbec nepředpokládal a vůbec nevím proč byly. Takže cesta domů k Českým Budějovicím nic moc. Cesta tam ale super, v noci z 25. na 26.8. to tak uteklo a najednou jsem viděl moře. Takže tento rok to hodnotím tak, že cesta tam nejlepší co jsem kdy zažil a cesta zpět nejhorší. A za celu dovču jsem ani nepustil klimačku v autě, Cesta tam v noci, po ostrově jezdím volnou a mám stáhnutá okna a cesta zpět zima, to jsem musel topit.

Ty zácpy se utvoří zajímavým způsobem. Někomu přestane jet auto a zpomalí na 30 km za hodinu. A auta , která jedou 140 km začínají brzdit a kolona za pár minut je na světě.

Jooo zácpy to je kurně na ......včera jsem se vracel z Rogoznice .To že lilo,mlhy ale ty semafory u Mikulovského přechodu jooo to bylo.4km-skoro 2hodky.Bych se po.. ale jinak týden u moře super.

Cesta zpět v pohodě. U Zágrebu déšt. A tímto zdravím některé taky řidiče kteří rádi jedou v levém pruhu 110km. v hodině.

karelmach-stejná zkušenost v Mikulově!Cesta včera z Ivan Dolac nejhorší za 17 let.Jednak jsme se nevešli na 1.ranní trajekt,takže čekačka další 1,45h.Pak ty mlhy,déšť,byli jsme vděční za průjezd Slovinskem kotěhůlkama,kde nebyl žádný provozPo průjezdu Poysdorfem naráz kolona,ve které jsme popojížděli celé 2 hodiny,od 20 30 do 22 30! přískokem 30m.Nikdo nevěděl,co se děje,provoz k moři nulový,za náma fronta až do Vídně asi...Auta s rodin s malými dětmi,no děs!A to jen proto,že před víkendem rozdrbali kratičký úsek,sjízdný byl 1 pruh a postavili tam semafor,frekvence 5 minut.
Vyjeli jsme z ID v 5 ráno a do KM slavnostně 0:15.
Ale dovolená byla super,měli jsme tam ještě zůstat.Léto skončilo,tak zase za rokse budem těšit.

Po krátkých čtyřech dnech opět doma. Z Poreče po A9 na hranice. Provoz byl v neděli dopoledne středně hustý a na hranicích se udělala cca 100 metrů dlouhá fronta. Na dlouhé čekání to nebylo. V sezoně to musí být dost zdlouhavé, vzhledem ke kapacitě přechodu a silnic. Chorvat jenom mával a čučel někam úplně jinam. Slovinec si ani nevzal doklady do ruky. Přes Portorož, po silnici 111 dál na H6 kolem Koperu a po A1 na Lublaň. U Postojne menší nehoda. Z karavanu asi upadlo kolo a pomlátil svodidla a auto vedle sebe. Nastěstí už to bylo ve fázi úklidu a jelo se jedním pruhem. Waze mne ani neposlala pryč z dálnice. Před Lublaní provoz houstnul a hustý byl i směrem na Kravanky. Já jsem ale odbočil na Loibl. Za tunelem na rakouské straně zběžná kontrola dokladů. Bez čekání, nikde žádné další auto. Pak už Graz a Vídeň. Vídně jsem se obával, ale i v neděli pozdě odpoledne provoz plynulý. Na jednom odbočovacím pruhu převrácená dodávka, hasičů že jich tolik naše okresní město nemá dohromady, ale do průběžného pruhu to nezasahovalo. Jinak by byla za chvíli kolona až do Grazu, přitom kolik aut se valilo. Dále Znojmo a směr Jihlava. Někde za Želetavou troje semafory, opravují povrch.

Proč si nejel přes Celje a Maribor na Graz? Určitě je to blíž, lepší dálnice a s ohledem na radary i bezpečnější.

Přes Maribor jsem jel směrem tam. Cestou zpět jsem se chtěl podívat právě na Loibl. Určitě si tam někdy udělám zastávku na půl dne a podívám se až nahoru na Loiblpass. Nikde jsem ale nenašel, jestli se tam dá vyjet autem, nebo pouze pěšky.
Navíc jsem tam objevil tohle [www.dovolena-korutany.cz] a to za další návštěvu cestou do Chorvatska určitě stojí.

My jsme se vrátili skoro po třech týdnech ze Zaostrogu. Cestou tam jsme sjížděli na dálniční sjezdu Zagvozd a přes tunel směr Makarská.
Nazpět jsme se vydali na Ploče a najeli na dálnici tam. Je to sice po dálnici asi o 15 korun dražší ale hlavně je to ze Zaostrogu blíž na dálnici a jenom asi přes tři vesnice, provoz oproti cestě přes Makarskou skoro žádný. Nazpět po dálnici pohoda. Trošku asi 10 minut jsme se zdrželi na hranicích SLO - A. Rakušáci namátkově kontrolovali. potom hned objezd váhy co je na dálnici, po pár kilometrech tankování u obchodních středisek Grala. Nafta za 1,002 e. Pak zase celkem na pohodu až do Vídně. Tam byl trošku větší provoz ale pořád to jelo. No a horor nastal až pár kilometrů před Drasenhofenem. Původně jsem chtěl jet na Břeclav, ale nakonec jsem zvolil Mikulov a to nebyla šťastná volba. Kolona se táhla až před hraniční přechod Mikulov. Zdržení tři hodiny( jediné na cestě tam i zpět). A příčina. zhruba na úrovni freshopu se opravuje asi 100 metrů silnice a provoz je řízen semaforem. Semafor běží v pravidelných intervalech ale nikdo neřeší že z Rakouska je fronta 10 kilometrů a ze strany od Mikulova v době našeho průjezdu stála čtyři auta. Prostě vítejte v absurdistánu jménem ČR.

Já tomu tunelu Sv. Ilja na chuť nepřišel. Jel jsem jím loni směrem domu, zaplatil plnou taxu 20kn a ještě jsem měl dálnici dražší o dalších 5kn. Nezískal jsem tím vůbec nic. Měli ho postavit někde na úrovni Živogošče, aby měl smysl. Vždycky se těším na ten sjezd nad Brelou a při jízdě tunelem by mi to chybělo. Proto ani z Gradace nejezdím na Ploče jako Tuareg. Kilometrově zajížďka, časově stejný a finančně o 36kn dražší oproti najezdu v Šestanovaci. A opět bych byl ochuzenej o přímořskou magistrálu.

Tunel není pro nás, ten je hlavně pro místní. Z Imotski na Makarskou je to sakra rozdíl. Letos jsem se jel podívat na Červené a Modré jezero. Tam jsem to vzal nad Podgorou přes kopec (super) a zpět už jsem trochu chvátal na večeři, tak jsem to loupnul skrz tunel. Je to minimálně o půl hodiny rychlejší než přes hory, nebo Šestanovač.
Cestou k moři a zpět tudy také nejezdím. Časová úspora zanedbatelná a navíc se mi to prostě líbí po pobřeží.

Koukal jsem na GM a vzhledem k tomu, jak se napojuje silnice z Loiblpassu (tesne pred tunelem a pres svodidla), bych si troufnul tvrdit, ze minimalne ze slovinske strany se tam nesmi. A o rakouske bych pochyboval tim spis, jenze ti jsou sibli, takze se StreetView mame smulu. Podle fotek na GM, taky ale nic moc.

Nahoru na Loublpass se určitě autem vyjet nedá. Ze Slovinské strany je 100% zákaz a z Rakouska je ta cesta ještě mnohem horší. Nahoře je chata. Ze Slovinské strany je to krásných 300 metrů převýšení, dá se za půl hoďky, někdo za hoďku

Vrátil jsem se v pondělí.
Cesta v pohodě. Maďarsko v klídku, v Chorvatsku skoro prázdná dálnice. V Maďarsku a na Slovensku podle předpisů (slovenská dálnice je nejhorší z celé cesty ), v HR 135 - 150 km / hod. Se zastávkami na WC, kafe na pumpě a pod. jsme jeli cca 11, 5 hod. 1050 km.
V sezónu to byl dle Chorvatů masakr. Všude plno, silnice dost zacpané, hodně turistů. Nyní ještě lidí víc jako vloni, ale únosně a v pohodě.

Jako obvykle klasicky odjezd v neděli večer - tentokráte 3. září - z HK přes Svitavy, Brno, Mikulov, Vídeň, Graz, Macelj (s objížďkou dálnice ve Slovinsku), Zagreb a Šibenik do Primoštenu. Jedinými problémy po cestě byli Poláci za Brnem, kteří jezdí do Rakouska za prací - a jezdí jako hovada - a pak hustá mlha mezi Krapinou a Zagrebem, kde jsem raději jel dost dlouhou dobu za jiným autem, protože bylo vidět max. tak na 15 - 20 metrů.
Zpátky jsme odjížděli v sobotu 16. cca o půl sedmé večer za silného větru, který ale za Šibenikem přestal. Dálnice nahoru ke Sv. Roku stažená na 2 pruhy, ale krásně volná, za tunelem jsme viděli v dálce před sebou velké mraky s blesky. Pršet začalo až kousek před napojení A6 od Rijeky, největší déšť přišel až za Zagrebem. Mýtnice Demerlje naprosto v pohodě, na Lučku fronta tak na 10 minut. Na hranicích si Slovinec zkontroloval na skeneru pasy, ale s frontou zdržení tak na 5 minut, objížďka přes Ptuj a Lenart do Murecku v pohodě za jedním Polákem, na rakouské hranici stáli policajti, ale nic nechtěli, kupodivu dost silný provoz na A2 z Grazu do Vídně (hodně Rakušáků), za Vídni už klid a hlavně v Brna do HK prázdná silnice - jen cca do Letovic chvílemi dost nepříjemné mrholení - takže nový časový rekord na trase Brno - HK je teď 1:40..... Trošku nás zaskočila změna teploty, protože v Primoštenu ukazoval teploměr 26°a v Hradci 9°...

Asi to byla poslední cesta mého starého věrného Nissanu Primera z roku 1996 do Chorvatska, který celou cestu šlapal jak hodinky a který nás nikdy nenechal ve štychu... Ještě jsem nepočítal spotřebu, ale vždycky to bylo mezi 7 a 7,5 l/100 km. A to je to dvoulitrový benzín.

Včera v noci nás Slovinci na příjezdu z Chorvatska všechny vyhnali z autobusu do fronty, a prováděli každému "lustraci" dokladů. Autobus přes čáru přejel až po překontrolování posledního.
Čím jsem byl ale zaražen, na kontrolu do autobusu, zda nepřevážíme navíc nějaké doktory a inženýry nevlezl žádný celník, ani nic podobného! Zkrátka buzerace první třídy!

Měj pro ně trochu pochopení. Asi tam zrovna měli nějakého šéfa na inspeckci. Jsou to taky jenom zaměstnanci.

Já jel před týdnem a ani si nevzal doklady do ruky. Směrem tam dokonce ani neotevřel okénko (bylo docela chladno).
Zato rakušanka nám doklady projela, ale byla hezká a v uniformě jí to fakt slušelo, tak to ani nevadilo

Proto jezdím autem.